Samizdatová a Exilová literatura

Přehled exilových nakladatelství:

• Sixty-Eight Publishers – založeno v Torontu v Kanadě manžely Zdenou Salivarovou a Josefem Škvoreckým toto nakladatelství vyniká nejen kvalitou, ale i množstvím vydaných děl

• Rozmluvy – nakladatelství vzniká v Londýně

• Index – vznikl v Kolíně nad Rýnem

• Poezie mimo domov – založeno v Mnichově, orientuje se na exilovou poezii

Josef Škvorecký (1924–2012)

• Prozaik a nakladatel, od roku 1969 univerzitní profesor v Torontu

• Postavu Danyho Smiřického najdeme i v dalších prózách:

  • Tankový prapor – satirický román – groteska o poměrech v československé armádě na počátku 50. let (autorovy zážitky ze základní vojenské služby). Dany je velitelem tanku, příběhy jakoby volně navazují (vojenský výcvik, zkoušky o Fučíkův odznak, armádní soutěž tvořivosti. Důstojníci zobrazeni jako lidé hloupí, neschopní, tupí a omezení. Situace v armádě je metaforou zotročení celé země stalinismem, kde je vše založeno na lži a přetvářce. Scény založeny na situační a jazykové komice. Jazyk – drsná vojenská mluva, množství frází, obecná čeština, nářečí, vulgární slang mužstva.

  • Prima sezóna – soubor šesti příběhů z doby autorova dospívání (Dany), které jsou částečně autobiografické, odehrávají se v době války

  • Příběh inženýra lidských duší – Dany jako profesor na torontské univerzitě – snaha zachytit svět posrpnové emigrace, Dannyho vzpomínky na léta okupace doma

  • Sedmiramenný svícen – povídkový soubor s židovskou tématikou

Milan Kundera (1929)

• Prozaik, dramatik, básník, od roku 1975 žije ve Francii

• Považován za předního evropského spisovatele, v současné době píše svá díla francouzsky

• DÍLO:

  • Žert – román zařazený do období Československa v letech 1948–1965. Hlavními postavami jsou Ludvík Jahn a Pavel Zemánek, seznámili se spolu na vysoké škole. Ludvík musí s přičiněním Pavla odejít z VŠ, neboť v žertu napsal své přítelkyni Markétě, věřící komunistce, na stranické školení pohlednici s provokativním a ironickým textem: „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij.“ Text byl vysokoškolskými funkcionáři vyložen jako akt neuvědomělosti a nepřátelství. Po vyloučení ze studií je Ludvík odveden na vojnu k tzv. černým baronům (oddíly politicky nespolehlivých). Po letech je rehabilitován, odjíždí do rodného kraje, potkává se s P. Zemánkem. Chce se mu pomstít (chce svést jeho ženu, rozbít manželství), tento „žert“ mu však nevyšel, Zemánek nevěru vítá, má příležitost k rozvodu. Kromě tohoto „žertu“ je v příběhu ještě několik epizodních žertů, které končí stejně jako ten dominantní. Román je nejen dokumentem doby 50. let, ale i snahou zachytit drama lidského života.

  • Další romány vždy vyšly nejdříve ve francouzském jazyce, jsou to například Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění