Smrt krásných srnců

Smrt krásných srnců
Mrázková Kristýna

-autor: Ota Pavel
-informace o autorovi: Vlastním jménem Otto Popper, narozen 2. července 1930 do
židovské rodiny, zemřel 31. března 1973 v Praze na selhání srdce. Byl spisovatelem,
novinářem a sportovním reportérem.
-zasazení díla do autorovy tvorby: Jak jsem potkal ryby (vzpomínková kniha, 1974),
Dukla mezi mrakodrapy (1964), Plná bedna šampaňského (1967)
-zasazení díla do českého kontextu: Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky- 1965),
Jan Drda (Vyšší princip- 1960), Pavel Kohout (Katyně- 1978)
-námět/ téma: vzpomínky na dětství, především na otce Lea Poppera
-motivy: otec Leo, rybaření, odhodlání a důmyslnost otce, Židé, 2. světová válka
-literární druh: epika
-literární žánr: autobiografický povídkový soubor
-prostor a čas: České země (Praha, Křivoklátsko,
-postavy a jejich charakteristika:
-Otto Popper: vypravěč knihy, moc se o sobě nezmiňuje, v povídkách nejčastěji
vystupuje jako mladý hoch
-Leo Popper: otec Otta, zapálený obchodník, posedlý svými sny, hlavním
koníčkem rybaření
-stručný děj:

Ve všech povídkách je hlavní postavou Leo Popper, otec Otty. Jeho hlavní zálibou
bylo rybaření, vlastnil dokonce vlastní rybníky. Byl zaměstnán ve firmě Elektrolux,
prodával ledničky a vysavače. Vynikal ve svém oboru, několikrát získal cenu mistra
prodeje. Jelikož by Žid, byl povolán do koncentračního tábora, který ovšem přežil.

1) Smrt krásných srnců

Otto měl dva starší bratry, Huga a Jirku, ti byli v 3. roce války povoláni do
koncentračního tábora. Když se to Leo, otec Otty, dozvěděl, rozhodl se, že před
odjezdem jeho dvou synů je pořádně nasytí, aby venku neumřeli hlady. Leo měl
nejlepšího kamaráda pana Proška, žijícího na Křivoklátsku, který vlastnil obrovského
loveckého psa Holana. Rozhodl se tedy na kole zajet za strejdou Proškem, aby mu
psa půjčil a společně ulovili srnce, které pak uvaří svým synům. Dorazil tedy ke
svému příteli, půjčil si od něj psa Holana a šli na lov. Po dlouhém čekání se srnec
objevil, Holan zaútočil a Leo Popper si s sebou domů na kole odvážel toho
největšího srnce, kterého kdy viděl. Z něho potom Hermína, maminka Otty, uvařila
před koncentračními tábory svým synům spoustu jídla.

Oba bratři byli povoláni do Terezína, poté Osvětimi a Mauthausenu. Vrátili se živí,
ovšem se z toho vzpamatovávali ještě dlouhou dobu.

2) Kapři pro wehrmacht

Blížily se Vánoce a Lea povolali do koncentračního tábora. Noc před dnem odjezdu
byl dvanáctiletý Otto svým otcem vzbuzen. Bylo mu řečeno, že jdou spolu k rybníku
v Buštěhradě, který před okupací Leovi patřil. Došli tedy k rybníku, v ledu vysekali
díry, vylovili všechny kapry a odnesli je domů. Po Leově odchodu s kapry maminka a
Otto obchodovali, rozdávali je známým a vařili z nich. Příští rok se konal výlov
rybníka v Buštěhradě, který vlastnili Němci. Při výlovu byli všichni až na Ottu
zmatení, jelikož v rybníku nebylo jediného kapra. Otto byl náramně pyšný na to, jak
jeho otec podvedl Němce.