Spalovač mrtvol
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Spalovač mrtvol
Mrázková Kristýna
-autor: Ladislav Fuks
-informace o autorovi: Narozen 24. září 1923 v Praze, otec byl tvrdý a necitlivý
policejní úředník, matka se starala pouze o domácnost. Vystudoval gymnázium,
později Fildu Univerzity Karlovy, zaměřen na filozofii, psychologii a dějiny umění. V
dospívání si uvědomil svou homosexualitu, což na začátku 2. sv.v. bylo nebezpečné
(koncentráky). Po dokončení studií (1949) pracoval jako úředník, později v Národní
Galerii. V roce 1963 napsal knihu Pan Theodor Mundstock (o roce 1942-
Heydrichiáda), ihned se stává velmi uznávaným spisovatelem. Ke konci 60. let se
přiklání ke komunistické straně, podle toho se mění i jeho díla.
Celý život strávil sám, bez partnera. Konec jeho života strávil v blízkosti mladých
prostitutů. V roce 1964 se překvapivě oženil s Italkou Guiliana Limiti, na svatebním
večírku ale Ladislav Fuks svedl čišníka, společně utekli a strávili spolu noc. Po
návratu do Prahy se nechal hospitalizovat na psychiatrii, aby před manželkou unikl.
V 70. a 80. letech vydával další knihy, kvůli kterým byl sledován tajnou policií.
Zemřel 19. srpna 1994 ve svém pražském bytě.
Nejčastějším tématem jeho knih jsou židé a holokaust, mnohdy to jsou životní
zkušenosti. Také se v knihách prolínají Fuksovy psychické problémy.
-zasazení díla do autorovy tvorby: -Pan Theodor Mundstock (1963)- psychologický román o osudu pražského Žida
-Mí černovlasí bratři (1964)- skupina 5 chlapců na gymplu, 3 z nich jsou Židé
-Smrt morčete (1969)- sbírka povídek, téma: židé
-zasazení díla do kontextu světové tvorby: -William Golding- Pán Much, 1954
-J.R.R. Tolkien- Hobbit, 1937 ,Pán prstenů, 1954
-Ken Kesey- Vyhoďme ho z kola ven, 1962
-Arnošt Lustig- Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, 1964
-Bohumil Hrabal- Ostře sledované vlaky, 1965
-námět/ téma: “vymývání mozků” za 2. sv.v., nenávist k Židům, německá
propaganda
-motivy: 2. s.v., milující rodina, krematorium, postupná manipulace, vražda blízkých,
bláznovství
-literární druh: epika
-literární žánr: novela
-prostor a čas: Praha, 1937
-postavy:
-Karl (Roman) Kopfrkingl: milující otec a manžel, romantik. Pracuje v pražském
krematoriu, svou prací je ovlivněn- hodně o ní mluví, doma má vystavený jízdní řád
krematoria. Je abstinent, miluje hudbu a umění. Svou manželku a děti oslovuje
“čarokrásná”, “něžná”, “nebeská”. Později se nechá zmanipulovat přítelem Willim,
přiklání se tedy k německé straně, odsuzuje tedy Židy. Na konci zabíjí svou rodinu.
-Lakmé (Marie): manželka Karla, poznali se v zoo před klecí leoparda. Je
Židovského původu, kvůli tomu ji později Karl odsuzuje. Je tichá, empatická.
-Willi Reinke: Karlův přítel, člen Nsdap v Praze. Přesvědčuje Karla o správnosti
německé propagandy a árijské rasy. Egoistický, povyšuje se.
-Mili: syn Karla a Lakmé, 14 let, něžný a měkký, není to pořádný chlap. Často
utíká z domova, má rád venkovský život.
-Zina: dcera Karla a Lakmé, 16 let. Hraje na klavír, je nadaná. Jako jediná přežije.
-stručný děj: Roman Kopfrkingl, přezdívaný Karl, pracuje v pražském krematoriu. Doma žije se
svou milovanou rodinou, s manželkou Marií, které říká Lakmé a je židovského
původu, a dětmi Milim a Zinou. Karl je miluje, přezdívá jim něžnými přezdívkami,
udělá pro ně vše. I přes práci v krematoriu odsuzuje násilí a blížící se 2. sv.v.
Ke Karlovi přijíždí jeho přítel Willi Reinke, člen Nsdap a věrný nacista.
Přesvědčuje Karla o správnosti nacismu a nenávisti k Židům. Karl podléhá víře v
nacismus a začíná udávat své židovské kolegy a přátele. Díky tomu se dostává do
německého Casina v Praze, je součástí Nsdap. Později je povýšen na ředitele
krematoria, původní pracovníci byli Židé.
Židovský původ jeho manželky mu brání v kariéře, jednoho večera ji tedy oběsí a
svede to na sebevraždu. Během návštěvy krematoria železnou tyčí ubije svého syna
Miliho, který je příliš něžný a zženštilí. Dá ho do rakve a v krematoriu rovnou upálí.
Karl se chystá zabít i dceru Zinu, ta se tomu ale vyhne.
Jelikož Karl blázní, myslí si, že je Buddha a spasí svět, na konci příběhu je
odveden na psychiatrii.
-kompozice: chronologická
-jazyk: spisovný, dialogy jsou přehnaně umělé, stále se opakují různá slovní spojení
(růžolící dívka, starší žena v brýlích, muž s červeným motýlkem, reklama na opravu
závěsů)
-zajímavosti: Vydáno roku 1967, o rok později vyšelo filmové zpracování od režiséra
Juraje Herze.