Válka s mloky

Válka s mloky

Karel Čapek

Charakteristika postav:

Kapitán J. van Toch

• původem Čech z malé vesnice, později světák s pozměněným jménem

• milý, hodný a lehce naivní pán, který si zamiloval mloky, které objevil na ostrově Tana Masa; zjistil, že mloci (=Tapa boys) umí otevírat perlorodky a začal je používat na lovení perel, na oplátku jim dával zbraně, aby se mohli bránit proti žralokům → rozšíření mloků do celého světa

• promlouvá komolenou řečí:

„Ja, šlupiny. Dočista jsou holy, pane Bondy, jako nějaké žaby nebo takové ty salamanders.“

G. H. Bondy

• vlivný a bohatý muž, kapitán průmyslu

• po návratu do Čech je za ním poslán kapitán van Toch, oba se domluví a začíná tím velký byznys, kdy jsou mloci coby hledači a otvírači perel posíláni do celého světa

• po smrti kapitána van Tocha pozmění směr společnosti a mloci jsou používáni na podmořské stavby

• povahově hodný

• silný obchodní duch

Pan Povondra

• má na svědomí všechno mločí neštěstí – byl vrátným pana Bondiho, který kdysi na vlastní odpovědnost pustil kapitána ke svému pánovi i přesto, že nebyl ohlášen

• bez tohoto činu by se nejspíše svět nedozvěděl o mlocích; proto byl na své rozhodnutí pan Povondra nejprve hrdý, když viděl, jak se obchod s mloky rozjel – má radost, že se stal přínosem pro lidstvo

→ stává se nadšeným sběratelem novinových výstřižků s mločí tématikou

• když si ale uvědomí, že mloci zbrojí proti lidem a hrozí vyhynutí lidstva, doléhá na něj pocit zodpovědnosti

Mloci

• mořští čerti, ještěrky, salamandři, Tapa Boys

• černí, slizcí, vzbuzují čtenářův odpor

• mloci jsou blízcí lidem, jelikož jsou velmi inteligentní, naučí se mluvit

• na konci díla představují zmanipulovaný dav Chiefem Salamandrem

• mloci nepotřebují radost ze života, přátelství, lásku, pouze pracují pro své společenství – podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu (později v komunistickém Československu – 50. léta)

Kompozice:

1. kniha: Andrias Scheuchzeri

• epické vypravování, jak vše začalo – jak se na mloky přišlo, o zlidštování mloků

• er-forma

2. kniha: Po stupních civilizace

• vypravování o tom, jak se mloci postupně rozšířili po světě, je doplněno mnohými soubory

encyklopedických, studijních, deníkových a novinových článků, zápisy ze zasedání rad

→ využití publistického stylu za účelem věrohodnosti díla (vše je ovšem vymyšlené)

3. kniha: Válka s mloky

• závěrečný konflikt – zhodnocení autora

• existují mločí armády po celém světě, mloci se přemnožili a odstřelují pevninu, aby měli kde žít

• v závěru díla vrátný pan Povondra rybaří na Vltavě a z vody se vynoří mločí hlava

• na samotném konci díla mluví autor sám se sebou, vnitřní hlas mu říká „přece to tak nenecháš“, a tak se autor pomalu dostává k jedinému východisku, jak by mohli lidé přežít – pouze tehdy, pokud by Mloci začali bojovat proti sobě a tím se zničili; lidská kultura by se tak na zbytcích pevniny zachránila.