Válka s mloky

Vedlejší postavy: pan Povondra, G. H. Bondy, Thomas Greggs, Abe Loeb, Švéd Jensen, Islanďan Gudmunson, Řek Zapatis, Frantík

Časoprostor: Děj celé knihy jako celku popisuje dobu tří generací, avšak přesná čísla nejsou jasná. Svou atmosférou kniha připomíná 30. léta minulého století, a dokonce jsou v ní i zmiňována některá témata té doby. Příběh knihy se odehrává na ostrově Tana Masa (Indický oceán, holandská kolonie), v Praze, v Tichomoří, Ženevě a na jiných místech.

Mloci (latinský název: Andrias Scheuzeri):
První psaná zmínka o mlocích nám naznačuje, že mloci jsou nevyvinutí mloci ještě z druhohor, kteří uvízli v tichomořské laguně. Tam jich přežívalo jen malý počet druhů, kvůli nedostatku potravy. Během této doby nedocházelo k žádnému vývoji, a tak zůstali přesně takový, jací kdysi byli. V té stejné laguně je také cca v polovině 19. století našli námořníci, díky kterým se pár mloků dostal z laguny k ostrovu Sumatra. Tito mloci se poté usadili na ostrově Tana Masa, kde jich kvůli žralokům přežívalo jen malé množství (v řádu stovek). Jejich další kontakt s lidmi byl až s kapitánem van Tochem, díky kterému se naučili mluvit a začali se bránit.
Po jejich rozšíření po světě bylo provedeno hned několik pokusů a zjištěno několik informací o mlocích.
Díky pokusům Blanche Kistemaeckersové a H. Bolteho bylo zjištěno, že se rozmnožují pomocí tzv. sexuálním milieuem. To znamená, že samice potřebují k oplodnění samcem způsobenou chemickou změnu vody. K tomu dochází v období páření, kdy si samec najde partnerku. V tomto období se samec drží u partnerky a může být až agresivní. Samice rodí vajíčka během několika hodin, vždy ve 4 vlnách po 10-15 vajíčkách. K tomuto účelu si najdou bezpečný úkryt. Bylo též zjištěno, že k oplození dojde i v tepelně či chemicky upravené vodě. Samci se oproti samicím chovají mnohem kolegiálněji. Jsou to také pouze samci, kteří se účastní tzv. „Tance mloků“. K němu dochází vždy až po setmění okolo půlnoci, kdy mloci vylézají na pevninu a tam hromadně krouží horní částí těla. Přesný význam toho není jasný. Dále bylo z výzkumů profesora Wuhrmanna zjištěno několik dalších informací. Mlokům vadí přímé sluneční světlo, ale nevadí jim studená voda. Všechny amputované končetiny, včetně ocasu, jim dorostou zpět. K života a plnému pracovnímu nasazení, ve kterém překonají i člověka, potřebují vodu nebo vlhko. Pro život potřebují pouze slanou vodu a bez jídla vydrží i 3 měsíce.

Životopis autora:
Karel Čapek se narodil 9. ledna roku 1890 do rodiny venkovského lékaře Antonína Čapka. Narodil se jako druhorozený syn a mladší bratr Josefa Čapka (českého malíře a spisovatele). Krátce po narození se s rodnou přestěhovali do Úpice, kde absolvoval základní školu. Následně studoval na gymnáziu v Hradci Králové, které musel pro protimonarchní činnost opustit a nastoupil na gymnázium v Brně. V roce 1915 dokončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po celý svůj život trpěl vrozeným zánětlivým onemocněním páteřních obratlů. Díky tomu nebyl doveden na bojiště První světové války. Po krátké době, kdy pracoval jako vychovatel ve šlechtičné rodině se stal novinářem. Psal pro Lidové noviny, Národní listy a různé týdenících. V letech 1921 až 1924 pracoval jako dramatik a režisér ve Vinohradském divadle. I se svým bratrem byli členy tzv. „pátečníků“, což byli umělci a přední osobnosti, kteří se každý pátek scházeli na schůzkách. Z těchto schůzek poté Čapek napsal svou knihu Hovory s T. G. Masarykem. V roce 1921, kdy začal psát pro Lidové noviny, až po jeho zhroucení související s Mnichovskou dohodou, napsal svá nejlepší díla, která známe dnes. Byl znám pro své národnostní cítění, které můžeme vidět v jeho dílech. Často ve svých dílech poukazoval na politiku a psal díla antiutopická, čímž se znelíbil NSDAP (díky tomu se objevil na seznamu Nejbezpečnějších Čechů na 3. místě, byl na něm i jeho bratr, ten zemřel neznámo, kde při pochodu smrti). Zemřel 25. prosince 1938 na zápal plic způsobený chřipkou. Na konci svého života ztratil svůj elán a chuť psát. Psal dramata, prózy a cestopisy, byl také zapáleným amatérským fotografem.