Základy teorie literatury Literární druhy a žánry (základní přehled), Základní pojmy poetiky( výstavba literárního díla, figury a tropy), Nejstarší slovesné projevy, Starověké písemnictví Podstata literatury jako součásti umění

Epické žánry se podle rozsahu člení na:

- malé

- střední

- velké

Malé epické žánry

- Bajka – krátký alegorický příběh (psaný veršem či prózou), ve kterém zvířata, rostliny nebo věci jednají jako lidé. Často obsahují mravní ponaučení. (Ezop, Krylov aj.)

- Dále např. anekdota, historka atd.

Střední epické žánry

- Povídka – příběh s malým počtem postav a poměrně jednoduchým dějem, bývá zakončena pointou (dnes výlučně prozaický žánr, ve starší lit. i ve verších)

povídka - milostná, dobrodružná, historická, psychologická, humoristická

- Novela - stručnější a tematicky sevřenější příběh než povídka. Sleduje pouze jednu časově omezenou dějovou linii (bez epizod a popisů), také pointa v závěru

- Báje (mýtus) – příběh, který odráží, jak si lidé vykládali svět, jeho vznik, původ člověka, přírodní jevy. Jejími hrdiny – hlavně bohové.

Soustava mýtů – mytologie (evropskou mytologii nejvíce ovlivnila mytologie antická)

- Pověst – příběh odehrávající se v minulosti, vychází většinou ze skutečné události (jádro – pravdivé), opředeno fantazií, jednoduchý děj

- často pojednávají o činech historických hrdinů a váží se k určitým místům (hradům, městům, domům apod.)

- Pohádka – typický lit. žánr lidové slovesnosti, vyprávění založené na smyšleném příběhu.

- Hrdina často překonává nástrahy; šťastný konec – dobro vítězí nad zlem, pohádková trojka, ustálené obraty (bylo nebylo,„ .... a jestli neumřeli, žijí dodnes.“), neobyčejné světy, nadpřirozené bytosti, kouzla – čáry (Erben, Němcová, Andersen, Čapek, Werich)

Velké epické žánry

- Epos – rozsáhlé vyprávění (většinou veršované) s bohatým dějem, mnoho postav

epos hrdinský, historický, náboženský, rytířský (Homér)

- Román – rozsáhlý liter. epický útvar, příběh s bohatým dějem, mnoho epizod a postav

- Postavy procházejí vývojem. (Jirásek, Balzac)

- Kronika – zaznamenává historické události v chronologickém sledu (Kosmas)

- Legenda = na pomezí mezi velkou a střední epikou

- Vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti světců v próze či ve verších.

Lyrické žánry

- Elegie - žalozpěv - truchlivá báseň vyjadřující smutek nad ztrátou blízké osoby, vlasti apod.

- Epigram - krátká satirická báseň, ve které autor stručně a pádně vyjadřuje svůj úsudek o nějaké osobě, události a jevech

- Píseň - prostá, zpěvná báseň, vyznačující s pravidelnou stavbou, rytmem a rýmem

- Hymnus - slavnostní píseň na počest hrdinů a jejich činů, oslavuje národ, vlast apod.

- Sonet - nejrozšířenější pevná forma evropské lyrické poezie; 14 veršů rozdělených obvykle do 4 strof (dvou čtyřveršových=kvartet a dvou tříveršových=tercet); sonety psali: F. Petrarca, W. Shakespeare, J. Kollár, K . H. Mácha, J. Hora...