Žert

Helena Zemánková:
Helena je, stejně jako spousta jejích vrstevníků, žena stržena první vlnou komunismu v ČSR. Její manžel, Pavel Zemánek, se stal jedním z předních budovatelů komunismu na vysokých školách. Helenu na něm nejvíce upoutaly jeho řečnické schopnosti, na které je po zásluze hrdý a vyhledává pro ně co nejvíce využití. V manželství, v němž má Helena jednu dceru, Zdeňku, je však nešťastná. Manžel je jí nevěrný, a i když Helena také není svatá, její neštěstí v životě je zdrojem její přísnosti ke svému okolí. A právě ta je jedním ze zdrojů jejího zalíbení v Ludvíkovi, které jí dá sílu se z nešťastného manželství vyprostit. Helena má zrzavé vlasy a pracuje jako redaktorka v rádiu.

Jaroslav:
Jaroslav, narozený stejně jako Ludvík roku 1929, je Ludvíkův bývalý spolužák. S Ludvíkem ho kromě jejich hudebních vystoupení spojuje i Ludvíkův vliv na jeho vstup do strany a to, že jsou oba sirotci (zemřela mu matka). Jaroslav žije na rodném Slovácku a většinu svého času věnuje folklóru a moravským tradicím, které tvoří jeho svět. Tento svět se mu však postupně bortí, když vidí, jak se střetává s realitou 60. let. Má syna Vladimíra a manželku Vlastu.

Lucie Šebetková:
Lucie je tichá dívka, která pochází z Chebu, kde se zapletla se špatnou partou. Kvůli tomu skončila na rok v polepšovně. Aby utekla před svou minulostí, odejde na Ostravsko, kde potká Ludvíka (ten je v té době na vojně). S ním chvíli chodí, ale jelikož si spolu nerozumí, rozejdou se a Lucie opět odejde do západních Čech. Tam chvíli žije jako tulák, než skončí na statku pana Kostky. Ten, hluboce věřící, jí pomůže překonat svá trápení z minulosti. Lucie se následně „uzdraví“ a vdá se.

Životopis autora:
Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně do umělecké rodiny. Jeho otec byl rektorem Janáčkovi akademie a jeho bratranec byl básník. Studoval gymnázium v Brně, které dokončil roku 1948. Následně studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a FAMU, kde po dokončení studií začal roku 1953 pracovat. Roku 1964 získal titul docenta. Roku 1948 vstoupil do Komunistické strany, byl z ní však brzy vyloučen pro svou korespondenci, ve které zesměšňoval vysoce postaveného člena KSČ. Členství mu bylo obnoveno roku 1956. Zprvu se Kundera věnoval dramatům, básním a jejich překladům. Roku 1965 napsal svůj první román, Žert, který vyšel roku 1967. Následně se věnoval již jenom psaní románů. S příchodem Pražského jara se stal jednou z jeho hlavních tváří. Po Okupaci Československa byla jeho díla ihned zakázána a musel opustit své místo na FAMU. Roku 1975 emigroval do Francie, kde už nějakou dobu působil jako profesor v Rouenu. Tam pokračoval ve své literární tvorbě. Roku 1979 byl zbaven českého občanství a roku 1981 získal, spolu s Juliem Cortázarem, občanství francouzské. Od té doby psal francouzsky. Roku 2019 mu bylo české občanství vráceno.