KYTICE

KAREL JAROMÍR ERBEN (1811 – 1870) RAKOUSKOUHERSKO

Básník, historik, sběratel lidové slovesnosti, překladatel, novinář - navázal na Čelakovského. Vystudoval práva a filosofii, v téže době se seznámil s Palackým, s nímž celý život spolupracoval. Stal se archivářem v Národním muzeu

Další díla: Prostonárodní písně a říkadla, nedokončený soubor českých pohádek – Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák,…

Spisovatelé téže doby: K. H. Mácha, J. K. Tyl, F. Čelakovský, F. Palacký, Hugo

KYTICE

Téma a motiv: vina a trest – trest je nevyhnutelný a krutý, mezilidské vztahy – hlavně mateřská láska, osud, marný boj proti nadpřirozeným silám a přírodě

Časoprostor: Čas není určen, místo - často vesnice, chalupa, les, jezero

Kompozice: balady seřazeny, aby se shodovali vlastnostmi (první a poslední,..)

Kytice a Věštkyně - dávají naději a víru v lepší budoucnost vlastencům

Polednice a Vodník - záporná role nadpřirozených postav

Poklad a Dceřina kletba - narušení vztahu mezi matkou a dítětem

Svatební košile a Vrba - přeměna člověka (oživlá mrtvola milence a žena převtělená ve vrbu)

Zlatý kolovrat (pohádka) a Záhořovo lože (legenda) - vina, pokání, konečné vykoupení

Štědrý den a Holoubek - kontrasty, jako je štěstí se smutkem nebo láska se smrtí

Lilie – 13. balada, vybočuje

Lit. druh a žánr: soubor 13 balad – velmi pesimistických lyricko-epických básní s pochmurným dějem a tragickým koncem, některé mohou připomínat pohádku (Zlatý kolovrat, Vrba) nebo se svým obsahem blíží legendě (Záhořovo lože)

Jazykové prostředky: zkratka v popisech přírody, úsporný jazyk (neslovesné věty, chybí spojky, místo sloves citoslovce), stručné dialogy

Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1986. Kniha má 127 stran.

Rým: Sdružený – rýmují se dva po sobě jdoucí verše (Svatební košile, Zlatý kolovrat, Vodník, Vrba, Lilie)

Střídavý – sudý verš se sudým, lichý s lichý, (Kytice, Poklad, Polednice, Štědrý den, Věštkyně)

Obkročný – první verš se čtvrtým a druhý se třetím

Přerývaný – rýmují se pouze sudé verše, liché bez rýmu (Holoubek)

Děj:

Kytice – atmosféra velmi smutná a pochmurná na začátku smrt milované matky, místy i radostná – děti poznaly svou matku v květině, na závěr velmi vlastenecká

Téma a motiv - smrt matky, která po sobě zanechala mnoho sirotků, ty nyní truchlí, obrovské vlastenectví (matka = vlast), mezilidské vztahy, mateřská láska

hlavní myšlenka: matka = symbol národa a vlasti, báseň ukazuje jak krásu jazyka (mateří – douška), tak i krásu naší vlasti

rým - střídavý

básnické prostředky: epiteton – konstans (drobnolistý kvítek, vlasti milé)

• inverze (vlasti naší milé)

• apostrofa (vy prosté naše pověsti!)

• personifikace (duše její se vrátila)

• anafora (poznaly dítky..poznaly ji..)

• celá báseň je jakási alegorie