Odraz politické reality v literatuře 1968 - 1989, literatura samizdatová a exilová

XXIII. - Odraz politické reality v literatuře 1968 - 1989, literatura samizdatová a exilová

1.) Doba

- 1968:

- 21. 8. vstup vojsk Varšavské smlouvy

- Ludvík Vaculík -> manifest Dva tisíce slov (obrana demokracie, neúspěch)

- 1969:

- normalizace, čistky

- Palach, Zajíc

- 70. léta:

- období normalizace -> ukončen „nesprávný“ politický vývoj

- aktivní spisovatelé nemohou tvořit, pokud nejsou ve svazu spisovatelů

- utužení neoficiální cenzury, autocenzura (přepracovávání vlastních děl, např. Hrabal)

- nutnost umět číst mezi řádky

- autoři stojí na okraji společnosti (Žáček), musí být v souladu s potřebami společnosti

- podpora prosovětských myšlenek, nesvobodný vývoj literatury

- 2. vlna emigrace

- autoři jsou literární funkcionáři -> méně hodnotná díla, ideologicky zaměřená

- díla psána k výročím komunistických sjezdů a k významným událostem

- 1973: - konference v Helsinkách = lidská práva

- 1977: - Charta 77

- 80. léta:

- Gorbačov, určité uvolnění

- 1989: - listopad = Sametová revoluce, zrušena cenzura, konec komunismu, kontrola trhu (komerce, regulace)

- samizdatová literatura

- domácí proud, vzdorující režimu, autoři v nesouladu

- svépomocné rozšiřování, výhodou osobní prožívání zdejších poměrů (Hrabal, Seifert, Vaculík)

- bytové divadlo -> v bytech herců (Vlasta Chramostová)

- exilová literatura

- zahraniční, autoři, kteří nemohli vydávat do emigrace

- vydávání svých i cizích děl (Škvorecký, Kohout, Kundera)

- výhodou lepší ekonomické podmínky a neomezování cenzurou

- nevýhodou byl malý kontakt s českým prostředím

- zákaz publikace mnohých autorů (index, trezorové filmy)

- někteří autoři tvoří v rámci oficiální literatury, poté začínají tvořit v rámci samizdatu a exilu

- klasické postupy i experiment

2.) Autoři

1) Josef Škvorecký

- prozaik, nakladatel, překladatel, od roku 1969 na univerzitě v Torontu s manželkou Salivarovou

- próza (povídky, romány), autobiografické prvky, odraz doby 2. poloviny 20. století

- postava Dannyho Smiřického:

- ztotožnění s autorem, inteligentní, schopná životního nadhledu, smysl pro humor

- sebevědomý, přesvědčivý, dobrý vztah s rodiči, problémy v partnerských vztazích

- celoživotní láska k Ireně, miluje jazz

- díla:

-> Tankový prapor: satirický román, situace v armádě = nepořádek, byrokracie, zbytečná nařízení; určitá podobnost se Švejkem, hloupé a povrchní postavy

-> Prima sezóna: částečně autobiografické povídky o dospívání za okupace, 6 povídek ze studentského života

-> Smutek poručíka Borůvky: cyklus detektivních příběhů

2) Milan Kundera

- prozaik, začíná jako básník

- francouzské občanství, v 70. letech odjíždí do Paříže a zůstává tam

- zvláštní vztah k českému prostředí, nedává rozhovory novinářům

- díla ve francouzštině, poté je překládá do češtiny