Mácha Máj

Autorovi zřejmě šlo o oslavu májové přírodní krásy a jako kontrast využil tragiku lidského osudu.

● pravděpodobný adresát

Báseň je především pro zdatnější čtenáře, který se dokáže vcítit do osudů vystupujících postav. Ve své době byla báseň nepochopena, lidé nedokázali obdivovat vraha.

● zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Nejslavnější Máchovo dílo, jeho počátky spadají do roku 1834, psán byl od podzimu 1835 do jara roku 1836. Je to jediná knihy, která vyšla za jeho života. Vydal ji vlastním nákladem, šlo o 600 výtisků.

● tematicky podobné dílo

K. H. Mácha - Cikáni

● porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film Máj v roce 2008 natočil F. A. Brabec. Film neodpovídá předloze, Jarmila je líčena jako poběhlice, Vilém – strašný lesů pán – byl ztvárněn Matějem Stropnickým, který postavě fyzicky neodpovídá a nepodal ani příliš dobrý herecký výkon. Zpracování je kýčovité, lyrická složka se kamsi vytratila... Filmovými fanoušky je film ohodnocen 40 % ze 100.

„Rudolfovi Hrušínskému to šlo z okna embéčka o dost lépe.“

Úryvek k rozboru:

...dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj,
to dětinský můj věk.

Nynější ale čas

jinošství mého – je, co tato báseň, máj.
Večerní jako máj ve lůně pustých skal;
na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.

Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou
spěchá ku cíli, než červánky pohynou?
Tohoto poutníka již zrak neuzří tvůj,
jak zajde za onou v obzoru skalinou,
nikdy – ach, nikdy! To budoucí život můj.
Kdo srdci takému utěchy jaké dá?
Bez konce láska je! – Zklamánať láska má!

Je pozdní večer – první máj –
večerní máj – je lásky čas;
hrdliččin zve ku lásce hlas:
„Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!"

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

● atmosféra úryvku

Pochmurná, temnem oplývající, nihilistické

● počet postav

1 – sám autor

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Hynek - sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem

● charakteristika dalších postav

Vilém - loupežník, omylem zabíjí svého otce, viní společnost, cítí se být nevinný. Ve vězení myslí na Jarmilu a vzpomíná na své mládí. Dochází k závěru, že po smrti ho již nic nečeká.

Jarmila – svedená, nyní miluje Viléma a nechce bez něj být

Žalářník – tichý, neslyšný, velmi vnímavý

● vztahy mezi postavami

Vilém + otec – otec svého syna vyhodil z domu a syn, co ho zabil, aniž by věděl, že se jedná o jeho otce

Vilém + Jarmila - Vilémova milenka, páchá kvůli lásce sebevraždu