Maryša

Maryša

Autor: Alois a Vilém Mrštíkové
Místo a rok vydání: 1894 – premiéra v Národním divadle

1) a) Zařazení do literárního kontextu –literární směr – český realismus (a naturalismus)
SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ
Politická situace – roku 1860 – Říjnový diplom (vydaný Františkem Josefem I.), následující únorová ústava = oslabení absolutismu, oživení veřejného a politického života v 60. letech 19. století
- Úspěch politického zápasu českého národa – centrálně zřízená habsburská monarchie byla převedena na 2 dualistické Rakousko-Uhersko. Předlitavsko (země rakouské a české), Zalitavsko (Uhry) = politické a národní požadavky Čechů nebyly vyslyšeny – nová germanizační vlna ---
-70. léta ve znamení společenského rozčarování po rakouském vyrovnání roku 1868 byl položen základní kámen Národního divadla
- 2. Polovina 19 st. – Rakousko- Uhersko = kapitalismus (nový společenský řád)
- 1848 – nastal Bachův absolutismus - ..čas za živa pohřbený´´ - policejní opatření, perzekuce,… - úpadek kulturního a národního života
- založení časopisů Čas, Lumír, vznik Sokola, založení deníku Národní listy, Svatobor (středisko českých umělců – zakladatel František Palacký)
Znaky realismu:

1. Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti

2. Přesné zachycení společenského života, nitra člověka, každodenního života

3. Zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti

4. Autor neužívá autostylizace - není v díle přímo účasten

5. Hrdina se vyvíjí - je dobově a společensky podmíněný

6. Hlavní žánry: román, povídka, drama

7. Snaží se objektivně ztvárnit svět tak, aby se zobrazované co nejvíce podobalo skutečnosti

Znaky naturalismu – (z lat. naturalis – přírodní) je umělecký směr 2. Poloviny 19.st, který zobrazoval člověka jako tvora fyziologicky, dědičně i sociálně podmíněného (determinovaného), projevoval se především v literatuře
- je umělecký směr, který se snaží zachytit nezkreslenou realitu (alespoň takovou, jaká je v očích naturalistů)

b) autoři, kteří v té době psali?
-konec 19.stol -období realismu,dominovala historická próza (př.Jirásek, Witr), romány z vesnického prostředí ( př. V. Reis), dále G. Preissová, L. Stroupežnický. Autoři volili jazyk civilní s prvky nářečí.
(také trochu Božena Němcová)

–francouzští - Honoré de Balzac – román Otec Goriot
- Gustave Flaubert – Paní Bovaryová
- Guy de Maupassant – Kulička
- ruští – Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Zločin a trest
- Lev Nikolajevič Tolstoj – Anna Kareninová, Vojna a mír
- angličtí- Charles Dickens – Oliver Twist
- polští- Henryk Sienkiewicz – Quo Vadis
- američtí – Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera
-čeští – Alois Jirásek – román Proti všem , Povídky z hor, Temno, F. L. Věk
- bratři Mrštíkové – Maryša
-Ladislav Stroupežnický – Naši furianti
- Gabriela Preissová – Gazdina roba, Její pastorkyňa
- Karel Václav Rais – Kalibův zločin
c) co se v té době psalo?
ve světovém realismu a naturalismu – žánry: román, povídka, drama
v českém realismu a naturalismu – historická próza, drama, venkovská realistická próza

d)životopis autora a jeho další díla?
Alois Mrštík (1861 v Jimramově – 1925 v Brně ) - byl to prozaik a dramatik
-vystudoval učitelský ústav v Brně a pak postupně učil v několika jihomoravských obcích
-roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopečí, kde žil až do své smrti – poskytl domov svým bratrům a starému otci
- přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Světozoru, Národních listů, Máje aj
- další jeho díla byla: Horem Váhom, Nit stříbrná, Dobré duše (soubor povídek), Rok na vsi (obraz venkovského života na rozhraní Slovácka a Hané), což je Moravská románová kronika.

Vilém Mrštík (1863 v Jimramově – 1912 Diváky u Hustopečí) - prozaik, dramatik a překladatel
-po nedokončeném studiu práv se plně věnoval literární a publicistické dráze
-přispíval do časopisů Rozhledy, Světozor, Lumír, Ruch, Česká Thálie, Literární listy, Národní listy, Česká revue, Moravskoslezská revue aj.
-probojovával umění bezohledně pravdivé, usilující o nápravu světa, vyzdvihuje mravní hodnotu lidí, tvrdě odsuzuje bezohlednost a honbu za majetkem
- spáchal sebevraždu
- další jeho díla: Stíny, Babeta, Verunka, Santa Lucia (román rozčarování s retrospektivní kompozicí, osud chudého moravského vysokoškolského studenta, který v Praze umírá bídou), Pohádka máje (román, časopisná podoba má ráz impresionistický, pro knižní podobu byl přepracován do podoby secesní, jednoduchý idilický příběh – láska venkovské Helenky a pražského studenta Ríši, lyrizace se prostupuje s idealizací děje i vztahů), Zumři (román nedokončený, snaha překonat impresionistickou metodu), Paní Urbanová, Anežka

2) Místo a doba děje?
-Místo: stranou návsí moravské dědiny
-Čas: v říjnu 1886, neděle po mši - (3. Jednání o dvě léta později než 1.)

3) Děj?
První jednání
Lízal a Vávra si povídají před domem. Lízal lituje, že svému synovi Josefovi dal půl lán, když je to takový lunt. Domluví si s Vávrou, že mu dá Maryšu maximálně za 3.700, i když chce Vávra víc, protože má dluhy. Francek jde na 3 léta na vojnu a chce se rozloučit s Maryšou, ale starý Lízal mu to zatrhne. Než Francek odjede, prosí Maryšu, aby na něho počkala.
Druhé jednání
Maryša je zoufalá, nechce Vávru za muže, nechce vdovce, říká se o něm, že je zlý a jeho ženu dohnal ke smrti. Baví se svojí tetkou Strouhalkou, která ji radí, aby si Vávru vzala. Lízal se dohaduje s Lízalkou, začne uvažovat, že je to škoda – dávat ji Vávrovi. Ale maminka ho přesvědčí, že to tak bude lepší. A tak přišel jednoho dne Vávra pro Maryšu. Dává mu najevo, že ho nechce a Vávra jen poznamená, že se o ni bude dobře starat. Nakonec se šla tedy obléct do svatebního, aby neudělala ostudu rodině a aby nebyla špatná dcera.
Třetí jednání - o 2 roky později Fracek se vrátil z vojny a dozvídá se, že je Maryša vdaná. Sedí v hospodě a najednou tam přijde Maryša-Vávrová. Všichni si povídají a vzpomínají, jaká byla krásná, plná života a teď je bílá jako zeď, je kost a kůže, bez života. Snaží se to říkat nahlas, aby to Lízal slyšel, ale ten dělá, že to neslyší. Nakonec mu všichni poví, jak to je a Lízalovi je to líto, ví, že ji Vávra bije a chce pořád po ni peníze, tak začal pít. Přišel k němu sluha, který přinesl od císařského okresního soudu dopis – Vávra ho žaluje. Pak přijde Vávra do hospody, pohádají se s Lízalem, ten mu nechce nic dát. Pak přijde Francek a vyhrožuje (oznamuje) Vávrovi, že mu za Maryšou chodit bude.
Čtvrté jednání
Francek přijde za Maryšou, nechce, aby byla pošpiněná, že má milence, i když všichni ví, že má ráda jen Francka. Vykládá mu, že v ní dříme hřích, aby bylo po trápení – otrávím buď sebe nebo jé. František chce s ní odjed do Brna – nabízí ji, že buď přijde do půlnoci ke splavu nebo si jinak přijde pro ni v bílý den. Když přišel Vávra domů, ptal se, kdo tam byl, když se dozvěděl, že František a že mají sraz u splavu, vzal pušku a šel, vystřelil, ale Francek stihl ještě uhnout.
Páté jednání
Maryša dá do kávy jed a otráví Vávru, a pak se přizná, že ho otrávila. Otrávila ho oxidem arsenitým (= otrušík).

-dílo rozděleno na jednání (5) a výstupy tragédie o 5 dějstvích – podle vzoru antického dramatu -děj se odvíjí rychle a neodbíhá od hlavní myšlenky
1. Expozice (úvodní představení postav nebo tématu) = Začátek díla, kdy jsou představovány jednotlivé postavy vystupující v díle.
2. Kolize (dějový úsek, který následuje po úvodní expozici a rozvíjí dramatickou zápletku. Objevují se zde první střetnutí hrdiny s jinou osobou, někdy se sebou samým a dějová zauzlení. Kolize probíhá až do vyvrcholení, má stupňovat divákův zájem) = Část díla, kde se Francek loučí s Maryšou, až po jeho návrat z vojny. Vyostřují se zde vztahy mezi rodiči, Vávrou a Maryšou
3. Krize (vyvrcholení děje dramatu nebo románu) = Návrat Francka z vojny a jeho vydávání jeho lásky k Maryši na odiv.
4. Peripetie (dějový zvrat v dramatickém i epickém díle, obrat ve vývoji událostí) = Část kdy si Lízal uvědomuje, že udělal chybu a chtěl by vrátit vše. Dále také období, kdy Francek přesvědčuje Maryšu, aby s ním odjela a ona odmítá.
5. Katastrofa (tragické rozuzlení děje) = Vražda Vávry, z důvodu naprosté bezvýchodnosti situace a Maryšino přiznání.