Maryša

4) Hlavní postavy a jejich charakteristika?
Lízal - sedlák, otec Maryši, asi 60letý, menší postavy, pár šedivých vlasů; má bolavou nohu, opírá se o hůl; oděn je po selsku; žlutý kabát, pod ním vesta, skrz knoflíkovou dírku červený šátek, k tomu staré ošoupané kalhoty. řeč má rychlou, trhanou, pohyby rozčilené. Činí dojem zchytralého a lakomého sedláka. Je sobecký.
Lízalka - žena Lízala, matka Maryši, v chování umíněná a tvrdá, podpírá se o hůlku
Maryša - jejich dcera, střední postavy, velice jiskrná, pohledná, citlivá, srdce má na pravém místě, zamilovaná do Francka, hodná dcera, nakonec poslechne na příkaz své rodiče a končí tragicky
Rozárka - služka u Vávrů
(Filip) Vávra - mlynář, muž Maryši, asi 40letý; leštěné boty, krátký kabát, pod ním vesta, sebevědomý, zlý, krutý, vdovec, má tři děti, Maryšu si bere jen kvůli penězům
Francek - rekrut, nápadník Maryši, v chování je prudký, smělý a hrdý, slušný, z chudé rodiny
Horačka - matka Francka, bázlivá, ale rozumná žena
Strouhalka - teta Maryši
Strouhal - její muž (Tomáš)
stařenka - babička Maryši
hospodský - Franckův poručník
hospodská
Pavel - řeznický tovaryš
Hrdlička - obecní sluha, asi 40letý
soudní sluha
první, druhý, třetí rekrut
Franěk, Buček - sousedé
Vojtěna, Rozsívalka - nádenice
Krištofl - nádeník
muzikanti, chasa, mládci, sedláci, děti

5) Téma (=hlavní myšlenka díla)?
- manželství bez lásky, které bylo uzavřeno kvůli penězům, nemůže být šťastné
- zobrazuje majetkové rozdíly na vesnici - pro statkáře jsou nejdůležitější peníze
- Maryša je výzvou k čtenáři, k zápasu proti světu, který nadřazuje peníze nad štěstí člověka, vybídnutí žen, aby se bouřili proti různým omezením a předsudkům, a proti každému, kdo by chtěl manipulovat s člověkem

6) Struktura díla (jazyk stavba)?
Literární druh: drama (účinkují postavy, charakteristická přímá řeč a scénické poznámky, děj je předváděný na jevišti)
Výrazová forma: divadelní hra
Žánr: tragédie (pochmurný děj se špatným koncem) literární směr kritický realismus, snaží se nejvíce přiblížit život na vesnici, mezilidské vztahy, lidské hodnoty, realistické drama
-Autoři využili realistického popisu prostředí moravské vesnice a venkovského života. Do děje jsou začleněny lidové písně s živou muzikou, kroje, skutečný způsob, jakým probíhalo loučení s rekruty apod. ---Jazyk postav užívá ve značné míře nářečních slov, které jsou kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu. Srovnáme-li jazyk Maryši a Lízala, Maryša využívá nářečních výrazů méně, čímž autoři ukazují vytlačování dialektu školní spisovnou mluvou u mladších postav. Použitím tohoto jazyka nás autor zavádí skutečně do dávných dob, kdy se na vesnicích mluvilo takovýmto nářečím. – Maryša má být výzvou k čtenáři, k zápasu proti světu, který nadřazuje peníze nad štěstí člověka, vybídnutí žen, aby se bouřily proti různým omezením a předsudkům, a proti každému, kdo by chtěl manipulovat s člověkem. Okolnosti vzniku díla: Dílo je částečně výsledkem sporu o charakter národního divadla mezi zastánci realismu a romantismu. Původně se jednalo o Aloisův záměr vesnického románu, který na radu Viléma začal koncipovat jako drama. Podkladem byl nucený sňatek, který byl na vesnicích běžný. První a čtvrtý akt si autoři kompletně vymysleli, inspirací pro třetí bylo vyprávění jednoho z jejich přátel a pátý akt vycházel ze skutečného sousedního případu, který se stal v Brně.
Vliv díla: Hra byla poprvé uvedena na scéně Národního divadla a soudobou kritikou byla přijata nejednoznačně. Kritikové měli námitky proti ústřední postavě, její motivací a také způsobu, jakým se hra dívá na život na vesnici.