Michal Viewegh - Bajecna leta pod psa

Děj a kompozice

• Příběh začíná v 70. letech 20. století, kdy se během divadelního představení Čekání na Godota malý Kvido narodí. To asi předurčí jeho další život, neboť se u něj projeví literární nadání. To přináší nejeden problém ve škole i později v dospívání. Kniha zároveň líčí i problémy v tehdejším Československu před okupací v roce 1968 i během normalizace. Kvidův otec se za cenu drobných politických ústupků vypracuje na místo vedoucího inženýra, za návštěvu disidenta* je však sesazen a skončí jako vrátný. Trpí depresemi, zdá se však, že vše by mohla vyřešit sametová revoluce.

*Kvidovi rodiče potkají náhodou přítele a spisovatele Pavla Kohouta (odpůrce režimu) a přijmou jeho pozvání na návštěvu. Pavel Kohout je ale na černé listině komunistů. Komunisté přistihnou Kvidovi rodiče u něj na návštěvě a Kvidův otec přijde o práci.

• Kniha je napsána retrospektivně (později chronologicky) z pohledu Kvida, který předčítá příběh své rodiny psaný v er-formě knižnímu nakladateli, kterého přesvědčuje, aby knihu vydal. Místy je děj knihy přerušen rozhovorem mezi Kvidem a nakladatelem a místy je vyprávěn někým dalším.

Celková kompozice knihy

• kapitoly

Znaky díla

• vliv postmodernismu

• rychlý spád děje je prokládán výpisky z Kvidova deníčku a některé kapitoly jsou zpracovány jako scénář divadelní hry, což knize přidává na originalitě

• ironie, humor, nadsázka

• dvojznačnost vztahu chlapce (autora) k době daná formulací titulu: báječné je mládí, doba je pod psa – pohled na „neveselou dobu veselýma očima“

Jazyk a styl

• hovorová, obecná čeština, vulgarismy, objevují se i anglická slovíčka; citáty s odkazy

• svěží vypravěčský styl, lehký humor v nejdramatičtější situaci, poutavost, smysl pro tragikomiku, groteskní tón a humorný nadhled, hra mezi skutečností a fikcí; filosofické úvahy

Vliv díla

• filmové zpracování (1997): Režie Petr Nikolaev, obsazení: Ondřej Vetchý (Kvidův otec), Libuše Šafránková (Kvidova matka), Jan Zahálka/Jakub Wehrenberg (malý/dospělý Kvido), Vladimír Javorský (Šperk), Vilma Cibulková (Šperková), Miriam Kantorková (babička Věra), Květa Fialová (babička Líba); *ve filmu se otec jmenuje Aleš Vítek

Ukázka

Kvido se měl podle Zitiných předpokladů narodit v prvním srpnovém týdnu roku devatenáct set šedesát dva v porodnici v Podolí. Jeho matka měla v té době za sebou dvanáct divadelních sezón, avšak velkou většinu svých převážně dětských rolí v Jiráskových, Tylových, Kohoutových a Makarenkových hrách považovala za mírně kompromitující hříchy mládí. Studovala ostatně čtvrtý ročník práv a svou účast v komparsu Divadla čsl. armády na Vinohradech brala už jen jako nezávaznou hru (což jí ovšem na druhé straně nebránilo, aby víceméně náhodnou okolnost, že termín porodu spadá do divadelních prázdnin, neprezentovala před úspěšnějšími kolegyněmi coby věc naprosto samozřejmé profesionální kázně). Jakkoli to zní paradoxně, pod slupkou ochotnického zanícení byla Kvidova matka -někdejší hvězda školních představení — ve skutečnosti velmi stydlivá a kromě Zity ji také nesměl nikdo jiný prohlédnout. Paní Zita, primářka podolské porodnice a dlouholetá přítelkyně babičky Líby, která znala Kvidovu matku od dětství, se trpělivě snažila jejímu rozmaru vyhovět a přislíbila jí, že přeorganizuje služby lékařů tak, aby v onen kritický den neasistoval na sále ani jeden muž.