Franz Kafka - Proměna

FRANZ KAFKA – PROMĚNA (1915)

1. Literárněhistorický kontext (doba vzniku díla + umělecký směr); kontext tvorby autora.

Další autoři tvořící v tomto období a jejich stěžejní díla.

Doba vzniku díla: 1. polovina 20. století

Umělecký směr: Pražská německá literatura = skupina autorů žijících v Praze píšících německy, reagovali na problémy moderního světa a na atmosféru před 1.svět. válkou

Jeho tvorba je přiřazována k expresionismu, někdy k existencialismu a absurdní próze. Kafka ve svém díle zachytil pocit osobní izolovanosti a odcizení. K charakteristickým rysům patří velká kompoziční volnost, víceznačnost a významová otevřenost, smysl pro věcné sdělení a konkrétní detail. Autorovi hrdinové nemají vnitřní život, postrádají i vnější charakteristiku, neznáme jejich rodinné prostředí, jejich minulost ani záliby. Obvykle jsou i beze jména.

Existencialismus – otázky smyslu bytí. Cílem života je smrt. Klade důraz na individualismus. Do života jsme nesvobodně vrženi a naše nesvoboda spočívá v nutnosti rozhodování se. Svými činy sami ovlivňujeme svůj život.

Expresionismus – protiklad impresionismu, důraz kladen na psychické stavy

Kontext tvorby autora:

Franz Kafka (1883–1924)

ŽIVOT:

-německy píšící prozaik a literární kritik

-představitel expresionismu a existencialismu

-narodil se a žil v Praze poblíž Staroměstského náměstí

-pocházel z pražské židovské rodiny

-měl 5 sourozenců, dva bratři umřeli jako malí, tři sestry zemřeli v konc. táboře

-s otcem měl velmi komplikovaný vztah, který ho ovlivnil

-studoval práva, poté pracoval jako úředník v úrazové pojišťovně

-byl několikrát zasnoubený, ale nikdy se neoženil

-byl extrémně sebekritický a odmítal vydávat svá díla

-jeho přítel Max Brod publikoval po jeho smrti většinu jeho děl (Proměna je jedno z mála děl, které bylo vydáno během jeho života a s autorovým vědomím (nepatří mezi texty z pozůstalosti, které vydal Max Brod)

-Kafka chtěl nevydané texty zničit, to Max Brod nerespektoval,

a i přes Kafkovu závěť je zveřejnil

-zemřel na tuberkulózu

DÍLO:

Ortel – povídka líčící komplikovaný vztah s otcem, Proces, Zámek, Amerika

Další autoři tvořící v tomto období a jejich stěžejní díla.

Albert Camus – Cizinec, Egon Erwin Kisch – Pražský pitaval, Pasák, Ludvík Vaculík – Dva tisíce slov

2. Literární druh: epika, literární žánr: povídka hraničící s novelou, forma vyprávění: er-forma, kompozice: chronologická + občasné vzpomínání (3 kapitoly: 1 všichni se vyrovnávají se situací, 2. dočasný způsob společného žití, 3 odcizení), časoprostor díla: dům rodiny Samsových

3. Postavy a jejich charakteristika.

Řehoř Samsa – obchodní cestující, před proměnou v brouka byl obyčejný člověk, svědomitý zaměstnanec snažící se uživit rodinu (jeho sestra, otec ani matka nepracují), po proměně v hmyz, se nad tím nepozastavuje; řeší to, že přijde pozdě do práce. Nepřemýšlí, proč se proměnil, s pokorou snáší odpor svých blízkých, nesnaží se jim dát najevo, že rozumí tomu, když se o něm baví jako o nějaké příšeře, že je pořád v nitru stejný jako dříve. Nechce jim způsobovat starosti. Je smířený