Mrštíkové Maryša

● určení dalších autorů stejného um. směru

Ladislav Stroupežnický - dramaturg ND, autor vlastních her

- oblíbený autor, neoblíbený člověk – byl jízlivý, zatrpklý (měl zohyzděný obličej po nepodařené sebevraždě)

- psal veselohry s historickými náměty: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová – o pletkách Mikuláše Dačického z Heslova, dobré charaktery

Naši furianti – prostředí jihočeské vesnice, odpor kritiky i diváků, přesto trvalý úspěch

• spor dvou občanů, bývalého vojáka a krejčího, kdo bude dělat ponocného

• vynikají typické vlastnosti: tvrdohlavost, pýcha, intriky, domýšlivost i smysl pro humor

Gabriela Preissová - čerpala z prostředí Slovácka, kde část života žila

Gazdina roba – chudá švadlena opustila svého muže a odešla s ženatým milencem do Rakouska za prací, nakonec volí sebevraždu

- podle hry opera Eva

Její pastorkyňa – hlavní hrdinka mlynářka Kostelnička utopí nemanželské dítě své schovanky Jenúfy, aby ji uchránila před ostudou

• zhudebnil Leoš Janáček

Alois Jirásek (1851-1930)

* Hronov, z písmáckého rodu

- studia historie na FF UK

- 15 let učitelem na gymnáziu v Litomyšli, poté bydlel v Praze

- celkem 50 knih (z toho několik trilogií, tetralogie, pentalogie)

Dramata: trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – „trilogie tří Janů“

Lucerna – nejhranější Jiráskovo drama

- pohádková hra, mladá krásná kněžna chce, aby ji mlynář-světlonoš doprovodil do lesního zámečku, svádí ho, nabízí mu bohatství, ale on zůstává věrný své Haničce

● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

A. Mrštík: Rok na vsi – koloběh života na vsi jednoho roku (od podzimu do léta)

• vesnické zvyky, svátky, tradice a zábavy

• psáno v nářečí

V. Mrštík: Santa Lucia – neapolská píseň oslavující přístav Borgo Santa Lucia

Pohádka máje

• literární druh

drama

• literární žánr

tragédie

• literární forma

drama

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

přímá řeč postav, střídání ich-forem

• vysvětlení názvu díla

Maryša je hlavní postavou hry.

• posouzení aktuálnosti díla

Moc peněz je i v dnešní době aktuálním tématem stejně jako domácí násilí, opilství, ale co se týče nucených sňatků, jsou už ve většině případů pasé.

• určení místa a času textu

Moravská ves v říjnu 1886, poslední jednání v roce 1888

• stručné nastínění děje

Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, který ji chce provdat za mlynáře Vávru. Maryša je zamilovaná do Francka, chudého chalupníka. Francek musí na vojnu, ale slibuje Maryše, že se jí nevzdá. Zatímco je Francek na vojně, Lízal společně s Lízalovou ženou přesvědčí a donutí Maryšu vdát se za Vávru. Maryša není šťastná, protože Vávra chodí do hospody, je opilý a dokonce ji bije. Postupem času si Lízal uvědomuje, že udělal chybu, a prosí Maryšu, aby se vrátila domů. Ta ale nechce. Je rozzlobená, že ji do sňatku tehdy donutil. Když se vrátí Francek z vojny, přemlouvá Maryšu, aby s ním utekla do Brna, ta nechce kvůli náboženským tradicím, a co by si o ní mysleli ve vesnici. Když se Vávra pokusí Francka zastřelit, ale nepovede se mu to, nasype mu Maryša jed do kávy. K tomuto činu se přizná.