Die Schweiz

Ve Švýcarsku žije 7 milionů obyvatel. Je to vnitrozemský stát a také jeden z nejmenších v Evropě. Rozkládá se na ploše 41 293 km2. Švýcarsko hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií, na západě s Francií, na východě se Rakouskem a Lichtenštejnskem a na severu s Německem.

Povrch, Vodstvo

Švýcarsko je hornatá země. Oblast se člení na tři části: Alpy, Středozemí a Švýcarský Jura. Alpy seskládají z více horských pásem: Wallisské Alpy, zde se nachází nejvyšší vrchol Švýcarska – Dufourspitze a také Matterhorn, nebo Bernské Alpy. V této oblasti se nachází největší alpský ledovec- Aletschgletscher. V předhůří Alp se nachází známé vrcholy Pilatus a Rigi. Alpské průsmyky – nejdůležitější jsou Gothajský a Simplonský průsmyk – mají význam pro mezinárodní železniční a automobilovou dopravu. Středozemí se rozkládá od Bodamského až k Ženevskému jezeru. Ve Švýcarské juře se nachází četné krasové oblasti.

Vodstvo Švýcarska tvoří především řeky Rona, Rýn a Tessin. Švýcarsko má spojení se Severním mořem, Středozemním mořem a Černým mořem.

Historie

V 2. st. př. Kr. bylo Švýcarsko osídleno keltskými kmeny Helvétů. V 1. st. př. Kr. byli Helvétové poraženi Juliem Césarem a epocha římské nadvlády začala. 1. srpna 1291 kantony Uri, Schwyz a Unterwalden uzavřely na Rutli, horské louce nad Vierwaldstädtersee, spolek pro hájení jejich společných zájmů. A proto je toto datum státním svátkem. O tomto boji stejně jako o Vilému Tellovi, který sestřelil jablko z hlavy svého syna, vypráví legenda. 15. a 16. st. bylo ovlivněno humanistickými ideami a reformou. 1895 prohlásil Vídeňský kongres Švýcarsko za věčně neutrální. V obou světových válkách zůstalo Švýcarsko neutrální a stalo se centrem pro diplomatické aktivity. 1946 se Ženeva stala sídlem OSN v Evropě.

Státní uspořádání

Spolková ústava označuje Švýcarsko jako spolek národních uskupení 23 suverénních kantonů Švýcarské konfederace. Hlavním městem je Bern. Jednotlivé kantony jsou členskými státy s vlastním parlamentem, vládou kantonu, soudem stejně jako s vlastní ústavou. Vláda kantonu je vláda, která vykonává exekutivu. Předseda vlády kantonu je spolkový prezident. Spolkové shromáždění vykonává legislativu a skládá se ze dvou komor – stavovská rada a národní rada.

Volební právo mají všichni občané starší 20 let.