Noc na Karlštejně_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Jaroslav Vrchlický

Noc na Karlštejně

Výňatek

Umělecký text

VÝSTUP 6.

Z domu purkrabího vyjde Pešek Hlavně.

PEŠEK (rozhlíží se, shlédne Alenu a mluví přitlumeným hlasem) Aleno!

ALENA (zvedne hlavu) Konečně! – Nu, pojď přec blíž! (Vstane a běží k lavičce.)

PEŠEK. Nejde to, Aleno…

ALENA. Proč?

PEŠEK Nesmím.

ALENA Jaké to žerty, Pešku, opravdu nemístné žerty!

PEŠEK Nemohu. – Neměl jsem ani vyjíti – ale to víš, láska k tobě.

ALENA A proč nemůžeš?

PEŠEK Slíbil jsem to arcibiskupovi Arnoštovi. – Viděl jsem tě, a musím zpět jít.

ALENA Můj drahý! S tím slibem to nebude tak doopravdy. – Aspoň chvíli, Pešku! – A proč jsi to slíbil arcibiskupovi?

PEŠEK Sám nevím, proč chtěl tomu, a co mi slíbil, ale stojí za to, bych slib svůj dodržel. Rytířské ostruhy, Aleno! – Ale mlčet! (Klade prst na ústa.) Vidíš, že se také starám…

ALENA Jdi, ty mne škádlíš…

PEŠEK Musím zase jít – ale víš, jeden polibek by neškodil.

ALENA Rač si tedy proň přijíti.

PEŠEK Když nesmím…

ALENA Tož tam zůstaň bez polibku! …

PEŠEK Ukrutná! – Aspoň o krok se přibliž, odvážím se také jeden krok – dále nemohu.

(Mezitím objevil se v pozadí vévoda Štěpán a král Petr cyperský. Oba zůstanou v pozadí a mluví tlumeným hlasem.)

ŠTĚPÁN (ukazuje Petrovi Alenu) Ano, právě, toť ten panoš.

PETR Kterého jsem vyplašil v předsíni císařské; týž vzrůst, týž šat – nemám chuti vzdát se tak lehce.

ŠTĚPÁN Jen směle, pane bratře!

PETR A hleď, má zde dostaveníčko. – Což abychom jim tu radost překazili?

ŠTĚPÁN Spíš je pozorujme chvíli, až se zcela přesvědčíme.

PETR Toho věru již nepotřebujeme. Dva mladíci přece v noci dostaveníčko si nedávají. – (Alena a Pešek mezitím posuňky znamení si dávají.)

PEŠEK Tedy o krok, Alenko, o jediný krůček…

ALENA (učiní krok kupředu). Tento ti obětuji, ale pouze ten jediný; víc nesmím obětovati své hrdosti.

PEŠEK (učiní také krok). Krok tvé nožky není, Aleno, v žádném poměru s mým krokem: když já udělám jeden, musíš udělat aspoň dva.

ALENA Jsi jako vždycky neskromný – to by bylo trochu mnoho. Na jeden krok se ještě odvážím – ale rychle. (Učiní krok kupředu, Pešek rychle dva kroky a leží si v objetí.)

ALENA (najednou) Můj Pešku!

PEŠEK (najednou) Má Aleno!

Výňatek

Neumělecký text

O filmu a divadelním muzikálu

Jak vznikla idea scénáře

Jednou počátkem sedmdesátých let byl Zdeněk Podskalský přizván na rutinní poradu filmového studia Barrandov. Kdosi z vedoucích dramaturgů tam navrhl, s tehdy nezbytným talentem kličkovat mezi politicky nebezpečnými tématy, že by bylo dobré natočit muzikál s využitím nějaké naší známé historické látky. A režisér Podskalský vykřikl bez přemýšlení: „Noc na Karlštejně.“ Tu Vrchlického hru měl totiž celý život na své „poličce před usnutím“. Patřila mezi jeho několik nejmilejších knížek s takto výsadním postavením a pohádka o moudrém císaři možná zrála v jeho představách déle, než by se mohlo zdát. Záhy vznikl scénář, který, ač z Vrchlického čerpá, je Podskalského svébytným autorským přepisem. Dalším úspěšným krokem byl výběr spolupracovníků: autora hudby Karla Svobody, textaře Jiřího Štajdla a našich nejznámějších herců, kteří šli za Podskalským z osobního přátelství a nejen z důvodu obživy v těžkých dobách. Kdo ví, jaké by bylo místo tohoto filmu v srdcích lidí, kdyby v něm nebyly tak krásné písně jako Do věží nebo Lásko má já stůňu, a kdyby se v něm neobjevili herci, jako Brejchová, Brodský, Höger, Marvan a další, neméně slavní. Když byl o mnoho let později přizván režisér Podskalský na poradu, která se týkala porevolučního využití Paláce kultury, na dotaz, co by si představoval na jeho scéně, odpověděl: „Gigantické pimprlové divadlo.“ Nemohl tušit, že i tento největší divadelní prostor jednou rozezvučí oněch deset tónů hlavního motivu Noci na Karlštejně, který zná v této zemi úplně každý.