ETIKA

15.

Etika

- vysvětlení pojmu

- základní etické kategorie

- kořeny naší etiky

- typy moderní etiky

- otázky praktické a sociální etiky

1. VYSVĚTLENÍ POJMU

Etika = vědní disciplína, která se zabývá tím, co je správné, žádoucí, analyzuje chování člověka, ale i hodnoty, které člověk zastává

- slovo pochází z řečtiny – ethos = zvyk, obyčej

- tento pojem používal již Homér, Sofoklés, Platón, Aristoteles, Hérakleitos, Aischilos

- etiku řadíme do oblasti praktické filosofie

-etika se překládá jako teorie morálky (filosofická nauka o správném jednání)

Morálka = obsah etiky, souhrn kladných hodnot, které člověk zastává; dává životu lidský rozměr; nejdůležitější morální hodnota vůči ostatním; tolerance a ohleduplnost vůči sobě; zachování cti a důstojnosti

Mrav- vzorec chování

Zlaté pravidlo mravnosti - Immanuel Kant - něm. filosof, vymyslel tzv. kategorický imperativ: nečiň druhému to, co nechceš, aby bylo činěno tobě

Empatie- vcítění do druhého

Etiketa- soubor pravidel společenského chování

Maetika – zabývá se jazykem, kterým hovoříme o morálce, význam a užití pojmů

Základní dělení etiky:

1. autonomní morálka -zásady si určuje člověk, vnitřní morálka, souvisí se svědomím

2. heteronomní morálka - člověk je ovlivněn něčím jiným (náboženství,...)

Další dělení:

• deskriptivní - popisuje mravní jednání a hodnoty

• normativní - etika o lidském jednání, jak bychom se měli chovat

• individuální - zkoumají se hodnoty každého jedince

• sociální - mravní život určité společnosti (profesní)

• teoretická - zabývá se filosofickými otázkami etiky

• praktická (=aplikovaná) - jak se lidé chovají v určitých situacích

• enviromentální - vztah člověka a přírody

• feministická etika - praktické otázky související s postavením žen

Pro přežití lidstva i smysluplné fungování vztahů je nutné nalézat a respektovat základní mravní hodnoty a vědomí.

2. ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE

Dobro

• něco, co přináší naplnění, rozvíjí člověka, má pro člověka smysl – je člověku prospěšné

• konat dobro znamená taky shodu myšlení a jednání se svědomím a právním řádem

• opak zla

Zlo

• něco, co škodí

• zlo je vysvětlováno ve 3 rovinách:

1) metafyzické zlo – konkrétní podstata zla (obecná definice)

2) fyzické zlo – konkrétní, hmatatelné zlo = násilí, nemoci, katastrofy

3) mravní zlo – člověk ho páchá vědomě a svobodně, psychické zlo (šikana, pomluvy

• někdy se člověk ocitne uprostřed zla, které sám nezpůsobil – živelné pohrom

• Evropská filosofie – zlo v podstatě neexistuje – je to nedostatek dobra

• Východní filosofie – dobro a zlo jsou rovnocenné síly, mezi nimi se neustále odehrává boj

• zlo vědomé a nevědomé

• může být i pozitivní zlo = milosrdná lež

Svoboda

- možnost jednat podle své vlastní vůle, za svá rozhodnutí neseme odpovědnost