FILOZOFIE 1

Základní fil. pojmy. Základy logiky. Vysvětlení pojmu F: nejstarší vědní obor, mnoho definic. Např. Věda o nejobecnějších ot. lidského bytí; o světě jako celku, jeho fungování, principech, problémech.- nebo – Soustava racionálního a kritického uvažování o problémech bytí jako celku – tedy světa, člověka, smyslu existence, poznání apod. Podstatou je lidská zvídavost. Tři zdroje F. F. otázky si lidstvo samozřejmě kladlo už dříve, ALE odpovídalo si na ně MÝTEM – „od mýtu k logu“.

F. se zabývá nejobecnějšími ot.→ ZÁKLADNÍ JE: JAKÝ JE SMYSL BYTÍ. Zákl.f.disciplíny + hraniční disciplíny: F. dějin; vědy; náboženství; práva atd. Vztah filozofie - náboženství

Ontologie ( metafyzika, = F. bytí)

Ptá se na jsoucno jako jsoucno, na celou skutečnost (bytí), ptá se, proč tato skutečnost je, co je jí vlastní, charakteristické. Ot. podstaty skutečnosti byla jednou z prvních otázek, kterou si filozofie kladla. Pojmy:

• Jsoucno – obecné označení pro cokoliv, co je; - nejčastěji pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují. Jsoucna, se vyznačují tím, že jsou • Bytí – výraz pro celek všeho, co bylo, je a bude. Bytí je vše existující – jak materiálně, tak ideálně. Bytí dopřává jsoucnům existenci, respektive bytím se rozumí způsob, jakým jsoucno je jako jsoucí.

• Substance - jsoucno, které existuje samo o sobě a nepotřebuje nic jiného ke své existenci (podstata).

(Esence = podstata, jsoucnost, bytnost. Základní princip věci, její podstata, to, co jí dělá tím čím je.) Fil. ot: Jaká je povaha bytí ? Materialismus = názor o jednoznačné prvotnosti h., fyzického, před jinými formami bytí. H. chápe jako stále existující…. Jiné formy bytí jsou na hmotě závislé, z ní odvozené.

Idealismus - podstata bytí je prvotně duchovní. Vznik a vývoj kosmu, světa i člověka považuje za nemyslitelný bez nějaké původní duch. podstaty, principu, rozumu či vědomí • objektivní id. = duch. podstata; princip; rozum; •subj. id. – podstatou je subjektivní lid. vědomí (solipsismus). monismus ; dualismus; pluralismus

Gnoseologie – zk. zákonitosti lid.poznání, tedy za jakých podmínek je možné-smysly, zkušenosti, rozum: jak jsou věci a jevy poznatelné (úplně? částečně?). Vývoj názorů: naivní realismus - když se však ukáže (obvykle na základě zkušenosti), že je to klam, nastává skepticismus (skepsis), čili – pochybování, prověřování našich schopností. Pokud to nevede k nalezení správné metody (nedaří se nám dlouhodobě k něčemu přijít) můžeme dojít až k AGNOSTICISMU. / GNOSTICISMUS - poznání je možné (svět je poznatelný). • noetika • epistemologie

Jak poznáváme (gnoseologické směry): -empirismus - senzualismus- - racionalismus +intuice - instinkt, bezprostřední vcítění; // mystika – poznání skrze skrytá tajemství, směřující k prožitku totožnosti s bohem - obvykle spojeno s askezí a intuitivním prožitkem//. Fil. antropol. se zabývá čl. jako celkem, jeho podstatou, smyslem, perspektivami; čím je určován ve svém bytí, zda je tvorem racionálním (rozumovým) či iracionálním. Např: Jaký je smysl lid.bytí?; otázky lidské svobody… Proč si klade tyto ot?:Protože člověk je nejproblémovější a nejkomplik. bytostí na nám známém světě! Problém čl.: je občan dvou světů: 1 jeho pól tvoří animalita (podléhá přírodním a fyzikálním z.); 2 pól transcendentalita = čl. jako duchovno překračuje uvedenou živočišnost, uvědomuje si sebe sama, svou vlastní existenci, vyčleňuje se z okolního světa, který chápe jako něco, co není on sám, přemýšlí o vztahu sebe sama ke světu a nějak se k němu stav.