FILOZOFIE 1

• ETIKA, ESTETIKA, KOSMOLOGIE, AXIOLOGIE

LOGIKA: v nejobecnějším smyslu věda o správném myšlení- především se to týká logiky formální (vztahy mezi pravdivostí různých výroků řeší nezávisle na svém obsahu -pouze na základě formy). Ta se už od Aristotela zabývá základními způsoby tvorby pojmů, soudů a úsudků. Je to logika zásadně dvouhodnotová (má jen dvě hodnoty: pravdivost a nepravdivost). Základem f. logiky je výroková logika a s ní související sylogistika. Sylogismus = deduktivní úsudek, spočívající v tom, že ze dvou premis (výchozích tvrzení) je vyvozována konkluze (závěr; výsledné tvrzení)-jež byla již obsažena v premisách samých. Klasický aristotelský sylogismus lze ukázat na tomto úsudku: 1. premisa:“Všichni lidé jsou smrtelní“; 2. premisa: „Sokrates je člověk“; konkluze: „Sokrates je smrtelný“

Z hlediska log. je pravdivost závěru závislá na pravdivosti předpokladu. Z pravdivých premis při správném usuzování získáme vždy pravdivý závěr !! (význam pro vědu)

Logika neformální na rozdíl od log. formální zahrnuje i studium jazyka jako nástroje poznání a je analýzou argumentace. Argumentace (argument - důvod,“zbraň polemiky“) - racionální odůvodňování správnosti či pravdivosti tvrzení (názoru), nalézání správných důkazních prostředků (důvodů určitého tvrzení). Zákl. pojmy: teze = tvrzení, o jehož uznání jde; argument = prostředek, kterým má být „protivník“ přiveden k uznání teze (tvrzení).

Existuje mnoho druhů argumentů a způsobů argumentace - racionální a mimo-racionální; korektní a nekorektní (i velmi racionálně vypracované argumenty mohou být falešné a nekorektní…)

chybné argumentace: (kvaziargumentace = pseudoargumentace)

argumentace s jazykovými chybami

1) ekvivokace - víceznačnost slov - též homonymie. Využívá se toho, že slovo má více významů. Zvláštním případem může být smíšení = použití pojmu a mluvení o pojmu . Např.: 1. Myš je podstatné jméno. 2. Některé myši jí sýr. Závěr: Některá podstatná jména jí sýr.

2) amfibolie - víceznačnost vět. Věty, které lze vykládat různým způsobem (obvykle věštby)Nejznámější jsou pýthické výroky („Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši“), 3) chybné složení - 2 části složíme v celek, který neodpovídá Např.: "Sodík a chlór jsou jedovaté prvky, proto i jejich spojení, kamenná sůl, je jedovatá." 4) chybné rozložení - vlastnosti celku jsou přeneseny na části. Předchozí příklad lze vhodně obrátit. 5) chybná interpretace slov - používá hodnotícího nánosu spojeného s určitými formulacemi a následného užití vhodné formulace. Např.: úplatek - pozornost, podvod - využití příležitosti, násilí - spravedlivý trest.

logicky chybnÉ argumentace

1.argumentace se zmanipulovanou tezí - NAPŘ.: zveličení důsledků teze - podpořím své stanovisko „zveličením některých důsledků teze“ neboli technika "straw man", strašák. Může jít o zveličení důsledků určitého tvrzení, abychom raději přijali opačné tvrzení, nebo tvrzení zeslabujeme (lépe se dokazuje) nebo zesilujeme (lépe se vyvrací).