1) platon, aristoteles - maturitní otázka

1. Vrchol filosofie v antickém Řecku a její vliv na další vývoj evropského myšlení – Platón, Aristoteles

Platón

byl: HUMANISTA – schopnost poznání ideje má každý z nás

IDEALISTA – vládnout by měli filosofové, protože jsou moudří a krásní

K filozofii jej přivedl Sokrates (byl jeho dlouholetým žákem) – inspiroval jej svými názory na člověka, společnost a politický život

Založil v Athénách Akademii (vyučovala se zde bezplatně matematika, astronomie, filozofie), ze které se stala nejvýznamnější filozofická škola v Řecku

Pracoval formou dialogu

Jako 1. chtěl vzdělání a výchovu pro děti

IDEJE = jsou dokonalé jsoucna, jsou neměnné a nezávislé na hmotném světě

• jsou pravzory věcí, formy, obecné rysy bytí

tvrdil, že hmotný svět je napodobeninou světa idejí

Duše - Podle Platóna je duše nesmrtelná, okřídlená a vybírá si člověka → život už prožila a tím že skočí do dalšího člověka zapomene (anamnésis)

Svět Idejí x Svět smyslový

Svět idejí:

• Je to svět předchozí

• Snaží se dojít k ideji krásy

• Podobenství o jeskyni

Svět smyslový:

• Je to svět, ve kterém žijeme právě teď

Nauka o rozpomínání (anamnésis)

• Platón tvrdí, že člověk má věčnou duši, která před pádem do těla (tj. narozením člověka) pobývala v blízkosti idejí

• Všechno co objevujeme rozumem, není nic nového ale vzpomínkou duše na idedje

• „podobenství o jeskyni“ v Ústavě – obraz lidského života a poznání

• je pokládán za klíč k pochopení Platónovy ontologické koncepce

• teprve tehdy, až nás někdo či něco donutí vyjít z "jeskyně" uvidíme, že není všechno tak, jak jsme si mysleli, začneme uvažovat a uvědomíme si, co je pravá skutečnost

• k pravému poznání dojdeme až tehdy, kdy zapojíme kromě smyslů také rozum

• vězením je náš obvyklý způsob života - pouhý stín je naše okolí, jak nám ukazují smysly - výstup a pohled na věci nahoře znázorňuje vzlet duše do světa idejí

Rozum – ženy a muži mají stejný rozum

• K pravému poznání dojdeme jedině tehdy, až zapojíme rozum (rácio)

Platónova Gnoseologie

• Úkolem filosofie je snaha odpoutat se od smyslového světa a usilovat o poznání idejí → nejdůležitější ideja je ideja dobra → nejhodnotnější je když je spojena s krásou

• k poznání idejí se může povznést pouze ten, kdo má filozofický pud, tzv. erós

• erós= filosofický pud k tomu, abychom dospěli k dobru

Idealistická představa o státu

→ systém kast (Indie)

→ stát měl 3 úlohy – hospodaření, obrana, řízení rozumem – tomu odpovídají 3 přirozené stavy (řemeslníci, strážci, vládci)

→ stát porovnával s tělem

→ve státě musí vládnout rozum ztělesněný vládci (filozofy), kteří mají duši, u které převládá rozum, a jsou nejblíže pochopení ideje dobra

→ jeho ústava je aristokracie (vláda nejlepších), je také dokonalou demokracií (všichni mají stejnou možnost dosáhnout nejvyšších míst)