1) platon, aristoteles - maturitní otázka

vliv měl na: NOVOPLATINISMUS -> zakladatel Platonismus

ARISTOTELA

KŘESŤANSKOU PAKRISTIKU

GALILELO GALILEI

MODERNÍ HLUBINNOU PSYCHOLOGII

Dochované díla:

Ústava (zmiňuje se o státu)

• při hledání definice spravedlnosti jsou v duši rozlišeny tři složky: rozum, vznětlivost a žádostivost

• psychologické zkoumání se pak zaměřuje na vztahy mezi těmito složkami, a to jak na jejich žádoucí podobu (což je právě spravedlnost), tak i na stavy vznikající narušením spravedlnosti

• v úplném závěru se objevuje další pokus o důkaz nesmrtelnosti duše a další mýtus o posmrtných osudech duše

kritika ústavy ↓

• ústava se rodí z charakteru lidí, kteří tvoří stát – tolik ústav, kolik je lidí

• OLIGARCHIE (vláda bohatých)

• zakládá se na oceňování majetku

• vládnou bohatí, chudí jsou z vlády vyloučeni – dva státy v jednom – jeden tvoří bohatí, druhý chudí – navzájem se ohrožují

• ve státě, kde jsou žebráci – jsou také zloději, kapsáři, lupiči…

• místo o moudrost a spravedlnost zde lidé usilují o shromažďování bohatství

• DEMOKRACIE (vláda svobody)

• vznikne, když zvítězí chudí a nepřátele popraví nebo vyženou

• heslem demokracie je svoboda - každý může dělat, co se mu zachce, nemusí se podílet na vládě, př. nejde vychovat mládež, když jsou si všichni rovni

• TYRANIE (vláda násilí)

• je reakcí na demokracii – kde je něco příliš vyhroceno, následuje zvrat – svoboda se zvrátí v otroctví – přes funkci vůdce lidu

• v čele stojí vůdce, který ovládá masu lidu

Obrana Sokrata (obhajuje Sokrata)

Faidros (představuje duši jako 3-složkovou „srostlinu“, mezi jejímiž částmi ovšem vystupují silné rozpory, poprvé uvádí myšlenku, že duše je „sebepohybem“ (jsoucnem, jež se pohybuje samo od sebe) a tato myšlenka je základem dalšího důkazu nesmrtelnosti duše, dobrá vláda je taková, která usiluje o dobro a spravedlivost)

Aristoteles

• filosof, učitel Alexandra Makedonského – učil v prostorách lycea

• studoval v Platónově Akademii; sám založil filozofickou školu Lykeion - své žáky vyučoval při procházkách (odtud peripatetikové – jsou Aristotelovi žáci, pokračovatelé)

• největší vliv na něj měli Démokritos (atomista) a Platón

• filozofii rozdělil na teoretickou, praktickou a poietickou

• k teoretické filozofii patří: fyzika, matematika a metafyzika (věda o počátcích světa)

  • svoje řešení problému první filozofie vyložil v dílech Metafyzika a O duši

• k praktické filozofii patří: politika (o životě v obci), etika (mravní stránka lidského jednání), strategie (způsob, kterým řešíme problémy) a rétorika

  • praktické filozofii se věnoval ve spisu Politika (ucelená nauka o státu a právu)

• k filozofii poietické (tvůrčí) patří: poznání s cílem uskutečnit něco krásného