Renesanční filosofie

21.

Renesanční filosofie

- charakteristika období renesance

- změny ve společnosti

- vybraní filosofové

RENESANCE – 15. - 16. století

Duchovní obrat od středověku k novověku

- již v období pozdní scholastiky zazněly myšlenky, které znamenaly její rozklad:

- oceňování všeho individuálního – osvobození individua z tradičních vazeb

- kladen důraz na studium jazyků

- zrušení středověkého pouta mezi vírou a věděním

- příznaky, které vedly k rozpadu středověkého řádu bytí a filosofie:

- individualismus (vysoké hodnocení svobodné osobnosti jednotlivce)

- svoboda studia antiky (bez ohledu na teologické cíle a vazby)

- ratio a empirie (věda, která buduje na rozumu a zkušenosti)

- světskost (neduchovní charakter myšlení)

- obrat od středověku k tzv. novověku můžeme zkoumat z různých hledisek:

1) vynálezy a objevy

- tři vynálezy, které radikálně změnily tvář Evropy:

- kompas – umožňoval plavbu po světových mořích, nastal věk zámořských objevů

- střelná zbraň – znamenala hluboké změny v sociální struktuře

- knihtisk – nahrazení drahého pergamenu za levnější papír, znamenal šíření literatury

- lavina zeměpisných objevů (Kolumbus - Amerika, Vasco de Gama – Indie, Magalhaes – 1. obeplul svět)

- zámořské objevy způsobily expanzi evropského vlivu do celého světa

2) nové vědění o přírodě

- přechod z geocentrické soustavy na heliocentrickou teorii

- astronomické představy: Země je nehybným středem univerza, kolem něho krouží celá nebesa

Mikuláš Kopernik (1473-1543)

- vyvrátil tento umělý systém - tvrdil, že Země je hvězdou mezi hvězdami, která krouží okolo Slunce a taky se otáčí kolem své osy

Johannes Kepler (1571-1630)

- objev a matematické formulace zákonů pohybu planet

- jeho 2 základní myšlenky:

a) celý vesmír se řídí jednotnou zákon

b) vidí přírodu jako jednotnou a rozdíly v ní jsou jen kvantitativní

Galileo Galilei (1564-1642)

- obrana Kopernika jej přivedla do sporu s inkvizicí, která jej pod hrozbou mučení přinutila k odvolání,

- vytvořil základy mechaniky (experimenty s volným pádem, zákony pohybu)

Řekové – popisují prvotní příčinu, hledají, ptají se proč?

Renesanční myslitelé – popisují děje, zkoumají celý proces, formulují první přírodní zákony

3) humanismus a renesance

- návrat k antice bez scholastiky

- návrat k přírodním myšlenkám

- humanismus – vytyčil ideál vzdělání orientovaný antikou, vzdělání čistě lidského a nikoliv teologického

- humanismus se neorientoval pouze na literaturu, zasáhl do všech oborů duchovního života

- „otcové humanismu“ – Peterka a Boccaccio

- při obnově antických systémů nebyly vytvořeny žádné tvůrčí myšlenky; jejich hlavní zásluhou bylo především nezaujaté prozkoumání řecké a římské filosofie (bez scholastiky) – týkalo se pouze vzdělanců

- humanismus byl v podstatě záležitostí vzdělanců renesance – zasáhlo všechny obory lidského života- vědu, lékařství, právo, obchod, výtvarné umění (např. Michelangelo, Leonardo da Vinci, Luther, Shakespeare, …)