Soucasny svet a mezinarodni vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- politika národního zájmu – 17. století, „systém mocenské rovnováhy“, nejvyšší motiv – národní zájem
- otevřená zahraniční politika – prosazování tendence mez. Vztahů
- uzavřená (izolacionistická) politika – prosazování tendence mez. Vztahů
- idealisté – spolupráce mezi národy, pro zajištění světového míru je potřeba vytvářet mezinárodní organizace, W. Wilson – Společnost národů
- realisté – moc a síla, soupeření mezi státy je trvalý jev, Hans Morgenthau – představitel vědy o MV
- teorie konfliktu – 60. léta, pod vlivem studené války se začíná zabývat otázkami rovnováhy mocenských sil v mezinárodním měřítku
-20.st. – USA – izolacionistický a „misionářský“ přístup; 1) tím, že zdokonalí demokracii doma, stane se „majákem“ pro celý zbytek světa; 2) je jejich povinností vést po celém světě „křižácká tažení“ za prosazení svých hodnot; to ale předpokládá, že globální pořádek bude založen na demokracii, svobodném obchodě a mezinárodním právu
-USA šly do světových válek dvakrát a v obou válkách se dostaly do hry až po té, co selhala politika mocenské rovnováhy (kterou většina Američanů pohrdala) – pokud mocenská rovnováha řádně fungovala, zajišťovala americkou bezpečnost, Američané kladli důraz na demokracii a mezinárodní právo, evropská demokracie se formovala ve škole „tvrdých boxerských úderů“ -teoretikové mocenské rovnováhy ji sice považují za přirozenou formu mezinárodních vztahů, ale tento systém se vyskytoval pouze zřídka
- teorie rozdělení moci → sledování vlastního sobeckého zájmu bude každý stát přispívat pokroku, jako by nějaká neviditelná ruka zaručovala, že svoboda volby pro každý stát zajistí blaho pro všechny
- mezinárodní systém 21. st. – rozpor mezi fragmentací a globalizací, -významné mocnosti: USA, EU, Čína, Japonsko, Rusko
- nový světový pořádek - vznik nového světového pořádku ovlivňují tři typy států:
státní útvary vzniklé na etickém
postkoloniální státy
státy kontinentálního typu
- nový obsah mezinárodních vztahů -radikální změna obsahu, metod a dosahu mezinárodních vztahů
3. Významné historicko – politické mezníky
1) Starověk
Sokrates – za dobro považoval vědění, proto by v čele státu měl být filosof
Platón – vyslovoval se také pro vládu moudrých (filosofů), dílo „Ústava“ - vzor pro totalitní státy, obraz ideálního státu, ve kterém by vládci a strážci neměli žádný majetek, žili ve společném domě a měli společné ženy a děti
Aristoteles – ve spise „Politika“ ostře kritizoval tento stát, do protikladu k němu staví stát založený na ústavě a zákonech, který fungoval na principech dělby moci, člověk je tvor společenský „zoon politikon“, který je predurčen k tomu, aby žil v obci
Marcus Tullius Cicero – spis „O státě a o zákonech“, vzorem římská správa, považoval stát za věc veřejnou – res republica, kterou tvoří občané spojení právy, povinnostmi a společnými zájmy