Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye

Asi po čtvrthodině si přibrali kočího a jednoho lokaje a kradli se nahoru. Zaklepali, ale neozvala se žádná odpověď. Zavolali. Všude bylo ticho. Nakonec, po marných pokusech vypáčit dveře, vylezli na střechu a spustili se na balkón. Dveře lehce povolily; zástrčky na nich byly už staré.

Když vstoupili do místnosti, spatřili na stěně skvostný portrét svého pána, jak ho naposledy viděli, se vší tou podivuhodnou nádherou jeho mladosti a krásy. Na podlaze ležel mrtvý muž ve večerním úboru a s nožem v srdci. Byl povadlý, vrásčitý a měl odporný obličej. Teprve, když si prohlédli jeho prsteny, poznali, kdo to je.“

Společensko-historický kontext

přelom 19. a 20. století

Koncem 19. stol. narůstaly společenské problémy. Dosavadní úspěšný vývoj vědy a techniky, který umožňoval racionálně optimistický pohled na skutečnost, měl za následek překotný rozvoj civilizace a rychlé životní tempo. Přestaly platit staré hodnoty (např. křesťanský výklad světa), šířil se pesimismus, obavy z budoucnosti, pocit bezvýchodnosti, únava a katastrofické nálady. To vše vedlo k nejistotě a krizi myšlení. Pro tento všeobecný pocit krize bývá užíván pojem „konec století“ (fin de siécle).

Současníci autora

• Dekadence:

  • u nás: J. Zayer (Tři legendy o krucifixu), časopis Moderní revue (1894-1925), založený Arnoštem Procházkou (Prostibolo duše) a Jiřím karáskem ze Lvovic, přispíval sem Karel Hlaváček (také symbolista; Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna – Hrál kdosi na hoboj, Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji), S. K. Neumann (Satanova sláva mezi námi)

• Prokletí básníci:

  • znaky: hledání krásy v ošklivosti, psaní o tabuizovaných tématech, víra v umění, jež může zachránit zkažený svět, často užívání drog a alkoholu, neúcta k většinové společnosti a jejím pravidlům

  • Charles Baudelaire (1821-1867): označován za otce moderní poezie přelomu 19. a 20. stol.; Květy zla (jediná básnická sbírka; intimní dojmy i zamyšlení nad smyslem umění, syrová otevřenost; Zdechlina), Malé básně v próze

  • Jean Arthur Rimbaud (1854-1891): Opilý koráb (psaná alexandrínem; dekadentní rysy, proud představ a halucinací, verše působí na všechny smysly), Iluminace (Samohlásky)

  • Paul Verlaine (1844-1896): svou tvorbou blízký symbolismu; Saturnské básně (hudebnost veršů), Galantní slavnosti (Básnické umění – formulace základních principů symbolismu), Romance beze slov, Prokletí básníci (vytvořil název)

• Symbolismus:

  • vznik v 80. letech 19. stol. ve Francii

  • znaky: naznačování, znaky, skutečnost má být sugerována, ne racionálně pojmenována, mnohoznačnost, sblížení poezie s hudbou, cesta ke vzniku volného verše

  • Stéphane Mallarmé (1842-1898): fr. básník a esejista; chtěl sloučit poezii s hudbou a výtvarným uměním, zajímala ho asociační metoda výstavby poezie i grafický účinek veršů (zapůsobil silně na vývoj surrealismu)

  • Tristan Corbiére (1845-1875): fr. básník; Verlain jej zařadil mezi prokleté básníky

  • Paul Valéry (1871-1945): verši navazuje na klasicismus, avšak přítomnost společenských a politických témat připomíná symbolisty