OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY - koncept maturitního okruhu

JAROSLAV HAŠEK    

OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY 

(1. DÍL – V ZÁZEMÍ)     

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 2 z 3 / Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1. díl – V zázemí)  

Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  
Román  nemá  jednotnou  zápletku,  děj  se  skládá  z volně  řazených  epizod  a  vyprávěných  historek,  rámovaných  obecnou,  jen 
pozvolna  se  epicky  vyvíjející  situací  hlavního  hrdiny.  Základní  dějové  schéma  je  Švejkovo  putování  na  frontu.  I  když  je  román 
vyprávěn v er-formě, v popředí jsou Švejkovy rozhovory a historky.  
Jazyk  je  prostředkem  satiry.  Ve  velké  míře  se  objevuje  obecná  čeština,  vojenský  slang,  argot,  vulgarismy,  zkomolená  němčina. 
Dokumentaristické postupy zastupují citace vojenských rozkazů, předpisů, vyhlášek, novinových článků.  
 
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):  
Román  je  světově  proslulá  geniální  satira  na  rakouský  militarismus,  která  se  vysmívá  prohnilosti  Rakouska-Uherska.  Obraz 
nesmyslné a kruté války, ničemnosti a surovosti, ponižování člověka je v kontrastu se zdravým rozumem prostého člověka. Dílo se 
stalo nejpřekládanější knihou české literatury; výtečné jsou ilustrace Josefa Lady. Nejznámější filmovou adaptací je dvojdílný film 
režiséra Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským v roli Švejka (Dobrý voják Švejk – 1956, Poslušně hlásím – 1957).  
 
Charakterizovat hlavní postavy v díle:  Voják Josef Švejk v sobě nese dvojakost geniality a „hlouposti“. Těžko rozhodnout, zda je prosťáčkem, nebo vychytralým šibalem. 
Někdy se Švejk chová dobrosrdečně, naivně, jindy se však umí projevit i dosti brutálně a zlomyslně. Ačkoli je úředně potvrzeným 
blbem,  jako  hlupáci  jsou  charakterizováni  spíše  příslušníci  rakouské  armády.  Švejk  si  umí  poradit  s každou  situací  s klidem 
„moudrého blázna“, je to destruktivní typ – vytváří zmatek, a tím rozkládá jakákoliv pravidla. V souvislosti s temperamentem této 
postavy  se  do  slovní  zásoby  dostalo  pojmenování  švejkovina:  jednání,  při  němž  je  popírán  smysl  každého  řádu,  disciplíny;  je  to 
negace odpovědnosti. 
Román  nabízí  k charakteristice  mnoho  různorodých  postav  a  figurek:  posluhovačka  Müllerová,  hostinský  U  Kalicha  Palivec, 
nadporučík Lukáš, polní kurát Katz, vojenský lékař Grünstein, poručík Dub, nenasytný sluha Baloun aj.   
 
Zařadit  autora  díla  do  literárněhistorického  kontextu  české  literatury,  pohovořit  o  literárněhistorickém  kontextu 
(časové  vymezení,  znaky  literárního  období,  další  představitelé  literárního  období  a  jejich  díla;  kulturně-politický 
kontext…):  
Tuto důležitou část zkoušky si nastudujte podle studijní příručky, sešitu, učebnice. Otázky v této části mohou být různorodé a budou 
směřovat k ověření žákova základního přehledu o literárním vývoji. Pro poznámky k této části využijte volného místa níže.  
Kapitoly ve studijní příručce a sešitě: Česká literatura 1. poloviny 20. století / Česká próza 1. poloviny 20. století