OPSKO

Podle počtu provozovaných programů

– jednoprogramové (monoprogramové)
– víceprogramové (multiprogramové)

Podle schopnosti práce v síti

– lokální – Windows s DOS jádrem, v síti typu klient-server mohou být jen klienty
– síťové – unixové systémy a Windows s NT jádrem – OS je jak v klientské tak v serverové

verzi (XP není v serverové verzi)

Podle míry specializace

– speciální – jsou specializované na jeden typ (nebo několik málo typů ) úloh
– univerzální – běžné operační systémy na PC, řeší různé typy úloh.

Realtimové operační systémy

– pracující v reálném čase
– řízení letadel
– výrobních provozů
– laboratoří
– elektráren včetně atomových,
– v automobilovém průmyslu
– musí být zaručena maximální doba reakce v nejhorším možném případě.

cloud operační systémy

– Kód jádra OS běží někde v „cloudu“
– Procesor našeho počítače není zatěžován
– Náš počítač funguje jako terminál (vstupně/výstupní rozhraní)
– Je nutná kvalitní síťová infrastruktura

Rozhraní

- Uživatelské rozhraní
- rozhraní mezi uživatelem a systémem (user interface – UI)
- sada programů pro komunikaci mezi uživatelem a operačním systémem.

- Programové rozhraní
- rozhraní mezi programy (procesy) a výpočetním a operačním systémem ( API – Application
Programming Interface).
- sada knihoven (ve Windows např. DLL knihovny),které může program využívat pro svou práci

- grafické prvky rozhraní
- dialogová okna
- funkční prvky
- rozhraní časovače atd.

Distribuovaný operační systém

je samostatný operační systém běžící na síti procesorů, které nesdílejí společnou paměť, a zároveň
poskytuje uživateli dojem jednoho počítače. Třebaže je fyzicky rozmístěn na různých počítačích, nemá
(nemělo by) to mít vliv na jeho činnost a uživatel neurčuje, kde se konkrétně jeho data zpracovávají
nebo kde ve skutečnosti jsou uložena.

Základní vlastnosti distribuovaného operačního systému jsou:

1. transparentnost ( průhlednost - strukturu či postup není vidět),

2. flexibilita (přizpůsobivost),

3. rozšiřitelnost

Transparentnost

je nejdůležitější vlastností distribuovaného operačního systému, znamená pro uživatele a případně i

pro procesy určitý dojem jednolitosti systému. Tato vlastnost se týká především vztahu procesů a

prostředků celého systému.

Flexibilita

znamená schopnost systému přizpůsobovat se veškerým změnám prostředí, ve kterém pracuje, včetně
různých poruch a výpadků částí systému. Aby systém dosáhl dostatečné flexibility, je vhodné, aby
každá část systému byla pokud možno co nejvíce samostatná ve své práci, V dostatečně fexibilním
systému je možné přemístovat provádění procesů na ty procesory, které zrovna nejsou vytížené,
odlehčovat příliš vytíženým procesorům, a totéž platí i o přemístování prostředků mezi částmi systému