PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA - koncept maturitního okruhu

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 1 z 3 / Podivuhodný případ Benjamina Buttona          

 
Co potřebuji ke studiu/přípravě:  

  studijní  příručky  z jednotlivých  ročníků  (Český  jazyk  a  komunikace,  Literatura,  Kapitoly  z literární  teorie),  poznámky  z výuky  (sešit), 

vypracovanou interpretaci, popř. internet 

Jakou má zkouška koncepci: 

  na „potítko“ k přípravě (20 minut) dostanete pracovní list s výňatkem z vybraného díla a s výňatkem z neuměleckého textu                     ústní zkouška (15 minut) má dvě části: první část se týká uměleckého textu, literární historie, teorie a kritiky; druhá část je zaměřena na 

neumělecký text (charakteristika textu podle jazykových rovin: komunikace a sloh, skladba, tvarosloví, slovní zásoba, pravopis…; jde o 
práci s textem, tak jak jste na ni zvyklí z hodin češtiny) 

 
MODELOVÝ VÝŇATEK (U maturitní zkoušky se může objevit výňatek z kterékoli části díla. Je proto nutné mít dílo přečtené a orientovat se v něm!) 
 
Minulost – divoká zteč sanjuanského návrší v čele jeho mužů, první roky jeho manželství, kdy pro  mladou Hildegardu, kterou tak 
horoucně miloval, pracoval v rušném městě dlouho do letní noci, nesčetné dny z doby ještě předcházející, kdy večer s dědečkem 
vysedávali a pokuřovali ve ztemnělém domě rodiny Buttonových na Monroe Street: to všechno mu zmizelo z paměti jako prchavý 
sen, jako kdyby ho to nikdy nepotkalo. Nic z toho si nepamatoval.    
 
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A PŘÍKLADOVÉ ÚLOHY  
(Symbol otazníku (?) naznačuje, že daný pojem je nutné umět vysvětlit, jelikož může být předmětem doplňující otázky.)    
Zařadit dílo do literárních druhů a žánru, doložit zařazení podle výňatku: Podle uměleckého zobrazení skutečnosti  se jedná o epiku (?), podle formy textu o  prózu (?). Žánrově je dílo fantaskní povídkou 
s bizarním námětem: Benjamin Button se narodí jako stařec a postupně mládne. 
 
Stručně nastínit obsah díla (a zařadit výňatek do kontextu celého díla): Bohatému  obchodníkovi  se  železářským  zbožím  z Baltimoru  Rogeru  Buttonovi  se  v létě  roku  1860  narodí  syn.  Jeho  syn  ale  není 
jako ostatní novorozeňata, vypadá jako vetchý stařec, který se svým okolím bez problémů komunikuje. Po počátečním šoku se však 
rodina  snaží  dělat,  že  je  Benjamin  normální  děcko:  kupovali  mu  chrastítka,  jedl  ovesnou  kaši,  zatímco  on  otci  kradl  doutníky, 
rozprávěl se svým dědečkem, se kterým si měli mnoho co říci. Do 12 let si na něj rodiče zvykli a všimli si, že začíná mládnout. Ve 
svých  18  (50)  letech  skládá  B.  přijímací  zkoušky  na  Yale,  tajemník  univerzity  mu  však  nevěří,  studenti  i  obyvatelé  města  ho 
s posměchem doprovázejí na nádraží.  
B. začne pracovat v otcově podniku, navštěvuje taneční večírky, začne „vést společenský život“. Je vlastně stejně starý jako otec. 
Na večírku se zamiluje do Hildegardy Moncriefové, mladé dcery generála. Zasnoubí se a vezmou se, v Baltimoru kolují různé klepy 
o B.  podivnosti  (je prý otec  svého otce Rogera  Buttona, či přestrojený vrah prezidenta  Lincolna…). Velkoobchod se železářským 
zbožím  kvete,  B.  přebírá  podnik  po  otci,  nadále  mládne,  otec  svého  syna  obdivuje.  Hildegarda  porodí  syna  Roscoea,  B.  však 
přestane jeho žena  přitahovat, protože zdomácněla, kdežto on touží  po dobrodružství.  V roce 1898 z nudy vstoupí do armády a 
zúčastní se španělsko-americké války, získá medaili za statečnost.  Po příchodu z války zjistí, jak Hildegarda zestárla. On měl vizáž 
urostlého  třicátníka.  Manželství  je  v krizi,  B.  navštěvuje  večírky,  hraje  golf,  učí  se  různým  tancům.  Syn  Roscoe  odpromuje  na 
Harvardu. Lidé si syna a otce pletli, tak si byli podobní. I B. předal rodinný podnik synovi a začal sám studovat na Harvardu. Vypadal 
jako  20letý  mladík,  na  univerzitě  si  vydobyl  pověst  hrdiny,  když  se  zápalem  hrál  fotbal  proti  Yaleu.  Hráče  univerzity,  která  ho 
tenkrát  odmítla,  museli  odnášet  z hřiště…  V  posledním  ročníku  však  vypadal  jako  prváček  –  hubený  a  zesláblý.  Když  v r.  1914 
promoval, Hildegarda už žila v Itálii, pobývá u syna a dostává se do pubertálního věku. V 15 (resp. v 57) letech dostal povolávací 
dopis, nechal si ušít generálskou uniformu, avšak do armády ho pro „věk a vzhled“ zpět nevzali. Roscoeovi se narodí syn, Benjamin-
dědeček vypadá jako desetiletý kluk, hraje si s cínovými vojáčky. Po pěti letech si Benjamin-dědeček hraje se svým vnukem, oba 
začali společně chodit do školky, Roscoeův syn postoupil za rok do první třídy, B. zůstal ve školce, ze které musel ale domů, protože 
plakal  a  nechápal,  co  se  kolem  něho  děje.  Postupně  přestával  mluvit,  pouze  dětsky  žvatlal.  Starala  se  o  něho  chůva  Nana.  Spal 
v postýlce bez vzpomínek na svůj uplynulý život. Na konci z jeho vědomí vše nadobro vyvanulo…