PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA - koncept maturitního okruhu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
FRANCIS SCOTT FITZGERALD
PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA
KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY
Stránka 2 z 3 / Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:
Příběhem nás provází vypravěč v er-formě. Jazyk je velmi svižný a jednoduchý, nevyužívá složitých prostředků. Povídka je
rozčleněna do jedenácti nevelkých kapitol, ve kterých sledujeme „chronologicky“ životní etapy Benjamina Buttona a několika
dalších postav.
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):
Po dokončení „Podivuhodného příběhu Benjamina Buttona“ v roce 1922 jej Francis Scott Fitzgerald označil za „nejzábavnější
povídku, jaká byla kdy sepsána“. Příběh je vystavěn na neobvyklém námětu, který na první dojem opravdu připomíná spíše parodii,
avšak v životním příběhu Benjamina Buttona můžeme odhalit i prvky lítostivé, zvláště v části, kdy se od něho odvrací jeho syn
Roscoe.
Podivuhodný příběh Benjamina Buttona patří do Fitzgeraldova souboru Povídky jazzového věku. K napsání této povídky autora
inspirovala poznámka spisovatele Marka Twaina, jaká je prý škoda, že to nejlepší zažíváme na počátku života a to nejhorší na konci.
Charakterizovat hlavní postavy v díle: Benjamin představuje vyvážený typ: nepozastavuje se nad tím, že se narodil jako stařec, užívá si plnosti života v nejlepších letech,
bojuje ve válce, nastupuje na univerzitu, kterou před ním vystupoval jeho vlastní syn. Jeho okolí je však kritičtější. Otec Roger
Button je v šoku, že se mu narodil stařec a že klesne v očích baltimorské smetánky, Hildegarda nesnese Benjaminův mladický náboj
a odstěhuje se pryč. Syn Roscoe je zřejmě vůbec nejvíce odměřený, žádá „15letého“ otce, aby ho oslovoval strýčku, nikoli křestním
jménem, aby nedošlo k faux pas. V závěru povídky, kdy je Benjamin na úrovni desetiletého hocha, dokonce Roscoe považoval
otcovo chování, tedy „to, že si mládne“, za zvrhlé.
Vyznění postojů Benjaminových blízkých můžeme interpretovat jako komické či jako opovržlivé.
Zařadit autora díla do literárněhistorického kontextu světové literatury, pohovořit o literárněhistorickém kontextu
(časové vymezení, znaky literárního období, další představitelé literárního období a jejich díla; kulturně-politický
kontext…):
Tuto důležitou část zkoušky si nastudujte podle studijní příručky, sešitu, učebnice. Otázky v této části mohou být různorodé a budou
směřovat k ověření žákova základního přehledu o literárním vývoji. Pro poznámky k této části využijte volného místa níže.
Kapitoly ve studijní příručce a sešitě: Světová literatura 1. poloviny 20. století / Světová próza 1. poloviny 20. století