Politologie

POLITOLOGIE

= vědecká disciplína zabývající se studiem politiky

: počátek – antické Řecko

: bývala součástí filozofie

: předmět = je moc nástroj prosazování politických zájmů, fungování států, politické teorie a

ideologie, politické systémy a instituce

- SMĚRY: 1. NORMATIVNÍ = aplikuje na politickou realitu metody filozofie, postupuje od

obecného ke konkrétnímu, zahrnuje hodnotové soudy čili

stanovuje, co by mělo být politickým zájmem

: 2. DESKRIPTIVNÍ (POZITIVNÍ) = popisuje politické jevy, procesy, struktury

: 3. PREDIKATIVNÍ (PROGNOSTICKÁ) = umožňuje na základě popisu a

hodnocení politických jevů

předpokládat, jaká bude politická

realita

- OKRUHY ZKOUMÁNÍ: 1. POLITICKÉ TEORIE = dějiny politických teorií

: 2. POLITICKÉ INTITUCE = ústavy, forma vlády, veřejná správa

: 3. STRANY, SKUPINY, VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ = pol. strany, média

: 4. MEZINÁRODNÍ VZTAHY = mezinárodní, zahraniční politika

- SPOLEČENSKOVĚDNÍ DISCIPLÍNA = souvisí s politologií -

: FILOZOFIE – politologie se z filozofie vyčlenila a převzala její metody a teorii

: STÁTOVĚDA – předmět zájmů (studium státu – vznik, podstata) obou disciplín

: SOCIOLOGIE – zkoumá sociální faktory politického života (moc, volební chování)

: HISTORIE – politické myšlenky a události jsou podmíněny historickými souvislostmi

: EKONOMIE – politická rozhodnutí ovlivňují ekonomickou situaci

: PRÁVNÍ VĚDA – právo jako soubor norem garantuje pomocí sankcí politické vztahy

: PSYCHOLOGIE – napomáhá při analýze politického chování lidí, osobnosti politika

ANTICKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ

= považováno za základ evropského myšlení

: založeno na aktivní politické účasti svobodné části městského obyvatelstva

: SOFISTÉ = jako 1. se začali důsledně zabývat otázkami chodu společnosti a správy obce

: SOKRATES = byl 1. antický filozof, který zdůrazňoval nezbytnost vědomostí pro účast

: PLATON = se ve spise ÚSTAVA pokusil systematicky vyložit politickou teorii

- jeho vize ideálního státu spočívala ve striktním oddělení jednotlivých

společenských tříd = SPRÁVCI, STRÁŽCI A ŘEMESLNÍCI

- ideální státní forma: monarchie nebo aristokracie

: ARISTOTELES = odmítl Platonův projekt ideálního státu a postavil proti němu stát

založený na ústavě a zákonech

: STOIKOVÉ = přišli s ideou všeobecné rovnosti

STŘEDOVĚKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ

= politické myšlení bylo pod vlivem křesťanství a teologie, výrazněji se nerozvíjelo

: existence feudální monarchie, která vylučovala většinu společnosti z účasti na politickém

životě

: SVATÝ AUGUSTIN – vyjádřil ve svém díle O BOŽÍ OBCI myšlenku existence dvou obcí

a jejich vzájemného zápasu

: TOMÁŠ AKVINSKÝ – chápal společnost jako seskupení lidí, jehož cílem je společné a

rozumné jednání = ctnostný a spravedlivý život

- podřízení moci světské moci církevní