Pravice a levice, volby jako demokratický mechanismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
18. Pravice a levice, volby jako demokratický mechanismus
Politická strana = organizované, dobrovolné sdružení občanů se stejnými polit. názory a cíli, které se účastní polit. života. Vzájemnou konkurencí se snaží získat politickou moc a prosadit se.
Znaky politické strany: polit. program (jsou v něm vysvětleny základní hodnoty, zájmy a cíle strany; strana se na něj snaží nalákat své voliče); účast ve volbách; působení na veřejnost (získávání členů, voličů, sympatizantů); činnost financována z členských příspěvků, příjmů z vlastní hospodářské činnosti, ze sponzor. darů a státních dotací; mají stálou demokraticky
volenou organizační strukturu (stanovy)
Funkce polit. stran:
integrativní = soustředění lidí se stejnými zájmy
socializační = učí hrát politické role
zprostředkovatelská = spojení mezi občany a vládou
mobilizační = aktivizuje rodiče
rekrutivní = vybírá politickou elitu
ústavní = skrze strany je sestavována vláda
Politický pluralismus = existence a činnost více politických stran nebo skupin, jež vzájemným bojem a rovnováhou vytvářejí mechanismus politické moci. Typické pro demokratickou společnost.
Politická participace = účast v polit. životě, aktivita občanů, kterou se snaží ovlivnit nebo podpořit vládu a politiky. Existuje participace konvenční (hlasování ve volbách, petice, shromažďování) nebo nekonvenční (divoké street party, vytloukání oken, ničení majetku).
Způsoby účasti na politice: účastí ve volbách, vstupem do politické strany, dopisem poslanci nebo senátorovi, vlastní kandidaturou ve volbách, návštěvou poslance nebo senátora, vstupem do nátlakové skupiny, dopisem do místních nebo celostátních médií, demonstrace, účastí na předvolebním meetingu, atd.
Politické hnutí = nemá ve srovnání s politickou stranou tak vysokou organizovanost, hierarchii a disciplinovanost, bývá zárodkem politické strany
Zájmová skupina se na rozdíl od politické strany zaměřuje pouze na jedno téma, chce spíše ovlivňovat
Politické strany se zpravidla dělí podle politických ideologií, ze kterých vycházejí (např. komunistické, liberální, křesťanské,…) a na jejichž základě zaujímají místo v politickém spektru na pravici, levici nebo středu.
Způsob dělení na pravici a levici pochází z doby francouzské revoluce (1789-1796), kdy na sněmu zasedali od řečníka vpravo zástupci aristokratů a vlevo zástupci lidu.
Je potřeba rozlišovat mezi extremismem (z latinského extrém, tzn. nejkrajnější), který vyjadřuje vyhraněné a nekompromisní postoje směřující k odstranění demokratického zřízení a radikalismem (z latinského radix, tzn. kořen – pro vytržení problému i s kořenem), který vyjadřuje kritické postoje pro změnu či zlepšení politických poměrů, ale které nevedou k odstranění demokratického politického systému, ačkoli se pohybují na okraji ústavního rámce.