Komparace politických systémů

Komparace politických systémů ČR vs. Belgie

Obsah:

Úvod

Základní informace a ústavní zřízení

Stručná historie

Výkonná moc

Hlava státu

Vláda

Belgie

ČR

Zákonodárná moc

Parlament

Horní

dolní

volby

Prezident

Senát

Parlament

Horní

Dolní komora

Legislativní proces

Moc soudní

Vzájemné vztahy mezi zeměmi

Závěr

Obsah:

Úvod

Základní informace a ústavní zřízení

Stručná historie

Výkonná moc

Hlava státu

Vláda

Belgie

ČR

Zákonodárná moc

Parlament

Horní

dolní

volby

Prezident

Senát

Parlament

Horní

Dolní komora

Legislativní proces

Moc soudní

Vzájemné vztahy mezi zeměmi

Závěr

Úvod

V této seminární práci se budu zabývat komparací politických systémů v České republice a Belgickém království. Obě země budou srovnávány primárně podle tří základních mocí – moc výkonná, zákonodárná a soudní. Hlavním cílem mé práce je zdůraznění hlavních rozdílů a charakteristických vlastností v politických systémech zemí. Velmi zajímavé může být porovnání republiky a federativní konstituční monarchie.

Politickým systémem Belgického království jsem se seznámila již dříve ve škole. Také jsem měla možnost navštívit tento stát a poznat zdejší města, kulturu i obyvatele. Zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla své vědomosti prohloubit.

Základní informace a ústavní zřízení

Belgické království

Jedná se o federativní konstituční monarchii ležící na západě Evropy. Hlavou státu je král, který je zároveň nejvyšším představitelem moci výkonné. Je zakladatelskou zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie.

První belgická ústava byla přijata 7. února 1831, sedm měsíců poté, co se oddělila od Nizozemí. Jednalo se o ústavní text zaručující dosti liberální a demokratický systém vlády.1 Ústava byla považována za velmi moderní a inspirovaná ústavou Francie z let 1791, 1814 a 1830. I přes drobné změny ústavy, některé prvky jsou zachovány až dodnes, například způsob revize ústavy.

V zemi jsou tři státní jazyky – nizozemština, francouzština a němčina. Prvotně byl stát vytvořen jednotně se společnou dominantní římsko-katolickou církví. Přesto zde existovalo rozštěpené obyvatelstvo. Dělilo se podle jazykové struktury místního obyvatelstva: Valoni a Vlámové mluvící francouzsky a obyvatelé Frander (na severu Belgie) mluvící holandsky. Jenže od 2. poloviny 19. století rostl požadavek na změnu, snaha o decentralizaci státu. Největším problémem byl vlámsko-valonský antagonismus.

Od roku 1994 má Belgie novou ústavu, kde definuje federativní uspořádání. Definitivně se rozdělila na tři společenství podle jazyků: Vlámské, Francouzské a Německojazyčné společenství; dále na tři regiony podle území: Vlámský, Valonský a Bruselský region. Každé společenství a region mají svůj parlament a vládu, kromě Vlámského společenství a Vlámského regionu, které se sloučili. Včetně federálních institucí je v zemi celkem 6 parlamentů a vlád.