Komparace politických systémů

Vláda

Belgické království

V zemi působí 6 vlád, nevýznamnější je federální. Vláda se může ujmout své funkce teprve poté, co předloží oběma komorám parlamentu návrh svého programu a parlament jej absolutní většinou hlasů schválí.7 Parlament vyjadřuje vládě nadpoloviční většinou důvěru. Legislativní iniciativa přísluší parlamentu (obě komory), vládě a panovníkovy. Většina návrhů zákonů pochází od krále, avšak pouze formálně. Fakticky tyto zákony vytváří vláda, která je poté předá králi k odsouhlasení. Nakonec putují ke schválení do parlamentu.

Premiér Charles Michel je v čele federální vlády, spolupracuje s poradními orgány vlády a státními sekretáři. Všechny složky jsou jmenovány králem, po konzultaci se stranami zastoupenými v parlamentu. Panovník musí při své činnosti brát v úvahu jistá omezení národnostní (7 ministrů hovořících vlámsky, 7 valonsky), také je limitovaný počtem členů, kterých může být maximálně čtrnáct. Patnáctý je předseda vlády. V období obtížné politické situace, král jmenuje tzv. prostředníka (informátora), jeho úkolem je zajistit snadný průběh jednání a tvorbu nového kabinetu.8

V zemi působí tzv. konzultativní výbory ustanovené vládou. Je to poradní orgán, ale vláda není povinna s nimi konzultovat tvé poznatky a názory. Dále Státní výbor působící od roku 1946, získává potřebné informace např. k návrhům zákonům, administrativě a občanskými právy.

Česká republika

Vláda, tzv. kabinet, je nejvyšším orgánem v moci výkonné. Je složena z předsedy vlády Andreje Babiše, místopředsedy vlády a ministrů, jejich počet není přesně daný. Je odpovědná Poslanecké sněmovně, která ji vyjadřuje důvěru. Prezident jmenuje předsedu vlády a ministry, na návrh předsedy. Ministři jsou obvykle pověřeni řízením určitého ministerstva. Hlavním úkolem vlády je spravovat stát podle platných zákonů. Podílí se na legislativním procesu, tím že může navrhovat zákony a vydává nařízení.

Neméně důležitou součástí vládního systému je Úřad vlády České republiky, který zajišťuje činnosti vlády po stránce odborné, organizační a technické.9

Zákonodárná moc

Parlament

Horní komora

Hlavním posláním Senátu je činnost zákonodárná. Senát projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou, které může zejména schválit, zamítnout či vrátit dolní parlamentní komoře s pozměňovacími návrhy. Vedení horních komor obou států vykonává podobné funkce. Skládá z prezidenta, nebo v České republice předsedy, a zástupců. Zastupuje Senát navenek. Mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu. Vedení také kontroluje administrativní složky. Hlavní rozdíl můžeme považovat fakt, že v Belgii se uplatňuje klouzavý mandát.