Komparace politických systémů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Česká republika
Legislativní proces upravuje druhá hlava Ústavy ČR. Právo podávat návrh zákona mají podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.15 Návrh se projednává v Poslanecké sněmovně, po projednání jej může zamítnout, vrátit navrhovateli k úpravám anebo jej schválí s případnými úpravami. Po schválení návrh zákona postupuje do Senátu. V Senátu se buď schválí, nebo je zamítnut a poslán zpět do dolní komory parlamentu k projednání. Prezident republiky má právo zákon vrátit k projednávání Sněmovně (s dostatečným odůvodněním), pokud se jedná o ústavní zákon, prezident ztrácí tuto možnost.
Komory jsou způsobilé hlasovat za přítomnosti minimálně jedné třetiny členů. Obecným pravidlem je pro usnesení vyjádření souhlasu nadpoloviční většinou přítomných poslanců nebo senátoru. K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátoru. Pro přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle cl. X. Ústavy je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátoru. Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného úctu projednává na své veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna.16
V Poslanecké sněmovně se návrh zákona projednává trojím čtením. První čtení má za cíl rozhodnout, zda je způsobilý k dalším projednávání. O návrhu se koná obecná rozprava, po níž se může zákon vrátit k navrhovateli, zamítnout, nebo předat k projednávání organizačním výborům které mají 60 dnů na rozhodnutí od doby přikázání projednání návrhu. Ve čtení druhém se již projednává předložený text. První je obecná rozprava a pokud je všechno přijato návrh přechází k podrobné rozpravě. Během ní se předkládají k návrhu zákona pozměňovací nebo další návrhy. I po této rozpravě muže Sněmovna návrh vrátit výborům k novému projednání nebo jej úplně zamítnout. V rozpravě u čtení třetího lze pouze navrhnout opravy legislativně technických, gramatických, písemných či tiskových chyb a úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhu, popřípadě lze podat návrh na opakování druhého čtení.17 Nakonec se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyjadřuje souhlas či nikoliv. Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny a poté prezident republiky.
Moc soudní
Celá Belgie je rozdělena na 5 soudních jurisdikcí, každá z nich má jeden odvolací soud (leží ve velkých městech – Brusel, Lutych, Mons, Gent a Antverpy). Tyto jurisdikce jsou rozděleny na soudní obvody, z nichž každý má po jednom soudu prvního stupně. Na celém území Belgie je 12 soudních obvodů. Soudní obvod Bruselu zahrnuje dva soudy prvního stupně, jeden vlámský a jeden frankofonní. Soudy jsou rozděleny podle charakteru a závažnosti porušení práva např. policejní soud, vojenský soud, pracovní soud, obchodní soud atd. Dále existují v Belgii ještě dva další soudy, které vykonávají kontrolní funkci: Státní rada a Ústavní soud. Státní rada je vysokým správním soudem a vykonává správní kontrolu. Úkolem Ústavního soudu je zajistit, aby zákony, vyhlášky a výnosy byly v souladu s ústavou. Nejvyšší moc má Kasační soudní dvůr, nepřezkoumává skutkový stav věci, která mu byla předána, nýbrž kontroluje dodržování zákonnosti. 18 Soudní zasedání jsou veřejná, pokud veřejnost neodporuje dobrým mravům. Pro všechny zločiny a trestné činy musí zasedat porota. Smírčí soudce a soudci soudů jsou jmenováni králem doživotně.19 Stejně jako v České republice nesmí jmenovaný soudce vykovávat žádný další placený úřad.