Komparace politických systémů

Česká republika

Parlamentní republika, ve své současné státoprávní podobě vznikla 1. ledna 1993, přičemž navazuje na tradice státnosti Československa, Českého království, Českého knížectví a Velké Moravy, sahající do 9. století. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky, na vrcholu moci výkonné stojí vláda České republiky.2

Samostatná republika byla ustavena československým ústavním zákonem 1. 1. 1993 rozdělením Československa. Je tvořena preambulí a osmi hlavami a tvoří ji 113 článků. Zahrnuje základní ustanovení o moci výkonné, zákonodárné a soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku, územní samosprávu a přechodná a závěrečná ustanovení. Je velmi inspirovaná ústavou prvorepublikovou, a proto ji můžeme považovat za původní, ale také je výsledkem kompromisu České národní rady, proto je původní a dohodnutá.3

Moderní historie

Belgické království

Od roku 1815 byla na Vídeňském kongresu Belgie připojena k Nizozemí, stala se součástí Spojeného království nizozemského. Po patnácti letech nesouhlas vyvrcholil v revoluci a roku 1830 se Belgie stává nezávislou a neutrální konstituční monarchií. Sedm měsíců po osamostatnění byla přijata ústava s moderními a demokratickými prvky. První panovník nastoupil na trůn 21. července 1831, král Leopold I. Belgický.

Dnsuogfdhgfjf

Česká republika

Jdvfuhrj

Výkonná moc

Hlava státu

V Belgickém království má nejvyšší postavení panovník, tedy král. Platí v zemi dědičný titul již od krále Leopolda Jiřího Sasko-Koburského. Dědic trůnu je vždy nejstarší syn krále, pokud nemá vhodného zletilého dědice, může panovník navrhnout parlamentu je schválení možného nástupce. Podle ústavy z roku 1831 nebyl panovník neomezeným vládcem, neměl ani rozhodující postavení v exekutivě. Na druhou stranu mu bylo zaručeno právo rozpustit parlament nebo přerušit jeho zasedání, jmenovat a odvolávat ministry, jmenovat soudce, vyhlašovat válku nebo uzavírat mírové smlouvy.4 Od 21. 6. 2013 je ve funkci král Filip Belgický, jeho pravomoci byly upraveny s příchodem ústavy z roku 1949, především získal právo veta, kterém není možné přehlasovat. V současné době jsou odvozeny od vůle lidu. Hlava státu reprezentuje své postavení, názory a stanoviska, jenže je musí konzultovat s ministry, kteří mají funkci rádcové krále. Všechna nová nařízení vyžadují podpis krále a odpovědného ministra. Důležitá je především jeho role při vybírání a jmenování premiéra. Zákonodárnou moc má prezident a může rozpustit poslaneckou sněmovnu. Panovník je všeobecně pokládán především za záruku práva stability a jednoty země.5

Prezident České republiky jako hlava státu plní funkci reprezentativní navenek a uvnitř státu, je nositelem mezinárodní suverenity České republiky, a především subjektem mezinárodního práva.6 Od 8. 3. 2013 je ve funkci prezidenta Miloš Zeman. Postavení může být posíleno nebo také oslabeno, to úzce souvisí s aktuální politickou situací. Neboť může zasahovat do politiky v období krize a pokoušet se situaci co nejlépe řešit. Má pravomoci suverénní, kde jmenuje vládu, právo veta, uděluje milost atd. Pravomoci kontrasignační, kde potřebuje souhlas vyjádřený podpisem předsedou vlády. Např. ratifikace mezinárodních smluv, jmenování soudců, udělování státního vyznamenání, vyhlašovat volby. Prezident republiky je volen přímo občany, staršími 18 let, v tajných volbách od 1. října 2012 (dříve nepřímá volba prezidenta). Kandidát musí dosáhnout věku 40 let, je potřeba, aby byl zvolen nadpoloviční většinou všech platných hlasů. Obvykle žádný kandidát nedostane dostatečný počet hlasů, proto se pořádá druhé kolo, kde se vybírá ze dvou kandidátů, kteří v prvním kole obdrželi nejvíce hlasů. Funkční období je na 5 let a stejný prezident nesmí být zvolen více než dva krát po sobě.