Popel a slast_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Kateřina Rudčenková

Popel a slast

Výňatek

Umělecký text

O čase

Jako malá jsem měla život před sebou,

ale nevěděla jsem o tom.

U moře jsem se učila

skákat šipku ze skály.

Rok byl tehdy nekonečný.

Dnes jsou chvíle nekonečné,

jen jsou-li nesnesitelné.

Mé babičce připadal nejdelší rok,

když byla ve druhé třídě.

V tvém věku, řekla babička,

jsem o rychlosti času vůbec nepřemýšlela.

To až teď.

Já na něj myslím, babi. Je to čím dál rychlejší.

Taky už nejsem nejmladší,

vidím to na kůži a ve vlasech,

a přece stále daleko od kloudného života,

který ode mě odmala všichni čekali.

Hlavně nic nelámat přes koleno, říká babička

a odchází do kuchyně,

aby nám dolila víno,

které mezi řečí

neznatelně kvasí.

Neumělecký text

Své verše tato pražská rodačka publikuje od roku 1998, mimo jiné v Literárních novinách a Psím vínu. V loňském roce absolvovala Konzervatoř Jaroslava Ježka a debutovala básnickou sbírkou Ludwig (Edice současné české poezie).

„Nepamatuji se, že by existoval nějaký konkrétní impuls, kvůli kterému jsem se rozhodla psát. V dětství to byla zábava, například agitační říkanky proti kouření. V pubertě se z toho stala nutnost – připadala jsem si osamělá, nepochopená a psaní byl jediný způsob, jak se s tím vyrovnat. A teď je to prostě životní potřeba.

Myslím, že moje psaní je intuitivní, ale nějaký malý racionální kalkul je asi vždy přítomný. Vycházím z pocitů, které prožívám. Když to není prožité, tak je to nanic. Je ale také potřeba ty věci dokázat zobecnit, aby byly přenosné. To je ta chvíle, kdy myslím i na čtenáře.“

V rozhovoru, který vyšel v literárním obtýdeníku Tvar, Kateřina uvedla, že by byla raději básníkem než básnířkou – prý jí to připadá důstojnější. Sama se v básních často stylizuje do mužského rodu.

„Dlouho jsem si myslela, že být ženou (píšící ženou) je určité omezení, nebo dokonce jakási újma. Vyplývalo to možná i z toho, že jsem byla sama vždycky trochu zaujatá vůči ženské literatuře. Moji favorité – Blatný, Holan, Orten – byli samí muži. Říkala jsem si, že jenom oni mohou být mocní.

Poslední dobou mi dochází, že to tak být nemusí. Všechno záleží na stavu duše a ten se mění. Když jsem psala Ludwiga, zažívala jsem pocit bezvýchodnosti, marnosti, a dnes už všechno vnímám mnohem pozitivněji.“

(Lidové noviny 15.4.2000)

struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika