Protokoly aplikační vrstvy TCP/IP – přehled; DNS – domény, překlady IP adres, funkčnost DNS serverů a klienta, součinnost

SSH 

Protokol  navržený  (a  využívaný)  jako  náhrada  za  Telnet,  který  posílal  heslo  v nezabezpečené 
formě, čímž bylo možné jeho odposlechnutí a následné zneužití. 

Umožňuje  bezpečnou  komunikaci  mezi  dvěma  počítači,  která  se  využívá  pro  zprostředkování 
přístupu k příkazovému řádku, kopírování souborů a též jakýkoliv obecný přenos dat. Zajišťuje 
integritu dat a volitelnou bezeztrátovou kompresi. Server standardně naslouchá na portu TCP/22. 

DNS (Domain Name System) 

Protokol pro výměnu informací mezi DNS servery, které DNS (hierarchický systém doménových 
jmen)  jako  takový  realizují.  Hlavním  úkolem  DNS  je  převod  doménových  jmen  a  IP  adres. 
Později  přibral  další  funkce  (např.  pro  elektronickou  poštu)  a  slouží  de  facto  jako  distribuovaná 
databáze síťových informací. Systém je distribuovaný, avšak jednotlivé části jsou spravovány lokálně. 

Celé DNS je založeno na principu client-server (server má databázi jmen a dalších informací, klient 
(resolver) vznáší dotaz k lokálnímu serveru – buď získá odpověď (lokální server ji zná), nebo klient 
získá odkaz na jiný server, který je blíže k řešení dotazu (lokální server tedy odpověď nemá a musí 
se zeptat znovu – serveru, jehož adresu obdržel). 

Protokol používá porty TCP/53 i UDP/53. Servery DNS jsou organizovány hierarchicky, stejně jako 
jsou hierarchicky tvořeny názvy domén. Jména domén umožňují lepší orientaci lidem, adresy pro 
stroje  jsou  však  vyjádřeny  pomocí  adres  32bitových  (IPv4,  A  záznam)  nebo  128bitových  (IPv6, 
AAAA  záznam).  Systém  DNS  umožňuje  efektivně  udržovat  decentralizované  databáze 
doménových jmen a jejich překlad na IP adresy. Stejně tak zajišťuje zpětný překlad IP adresy na 
doménové jméno PTR záznam (reverzní záznam).