Protokoly aplikační vrstvy TCP/IP – přehled; DNS – domény, překlady IP adres, funkčnost DNS serverů a klienta, součinnost

Servery se dělí na několik úrovní: 

a)  primární server – určuje obsah domény (soubory, které tam správce umístí, případně je 

mění, udržováno ručně); pro každou doménu existuje právě jeden primární server, jeho 
odpovědi jsou brány za správné, takováto odpověď se nazývá autoritativní 

b)  sekundární server  –  slouží jako záloha primárního  –  nemá právo měnit obsah domény, 

v podstatě  jen  v pravidelných  intervalech  kontroluje  stav  serveru  primárního  a  pokud 
nalezne novější data, zkopíruje si je; pro každou doménu musí existovat sekundární server, 
jeho odpovědi se také považují za autoritativní 

c)  pomocný server – caching only – poskytuje neautoritativní odpovědi; činnost spočívá v tom, 

že si pamatuje dotazy a odpovědi, které přes něj prošly a jestliže se v zápětí vyskytne stejný 
dotaz,  server  rovnou  posílá  odpověď,  avšak  bez  záruky;  tuto  činnost  vykonává  každý 
server bez ohledu, je-li primárním či sekundárním a pro které domény – server je zároveň 
pomocným serverem pro všechny ostatní domény 

Řešení dotazu na DNS server 

Koncový počítač pokládá dotaz, v síťové konfiguraci má uloženu adresu lokálního DNS serveru 
(pokud počítač hledá informaci, obrací se právě na tento lokální server). Každý DNS server má ve 
své  konfiguraci  uvedeny  IP  adresy  kořenových  serverů.  Kořenové  servery  mají  autoritativní 
informace o kořenové doméně – znají domény nejvyššího řádu a jejich autoritativní servery. 

Příklad (hledání IP adresy k doménovému jménu www.wikipedia.org) 

1.  resolver v PC – program zajišťující překlad – se obrátí na lokální DNS sever s dotazem, jaká