Zařízení – fyzické, linkové a síťové vrstvy, principy a účel použití, topologie – vývoj, druhy, principy a vlastnosti

k analýze  hlaviček  dochází,  jakmile  dorazí  začátek  rámce;  ani  s vysíláním  do  cílového 
rozhraní se nečeká až dorazí celý rámec – zahajuje se co nejrychleji, aby zpoždění rámce 
bylo minimální; nekontroluje chyby; odešle i chybný rámec 

c)  fragment free – rámec je přeposílán až po přijetí 64 bytů, po ujištění, že na daném segmentu 

nevznikla kolize – má význam v případě, kdy je připojen hub; minimální velikost rámce je 
64 B; menší rámec je zahozen 

d)  adaptive switching – automatické přepínání mezi třemi výše uvedenými metodami 

Spínací zařízení musí uchovávat pakety, poněvadž výstupní port může být v daném čase obsazen 
nebo pracuje na jiné rychlosti. Podle toho, kde se vytváří fronta paketů se dělí zařízení na: 

a)  zařízení s pamětí (frontou FIFO) na každém výstupním portu – vyslání paketu na výstup. 

port  se  provede  až  po  odeslání  všech  předchozích  paketů,  tedy  jeden  paket  čekající  na 
uvolnění zbrzdí celou frontu 

b)  zařízení  se  sdílenou  pamětí  pro  všechny porty  –  obsazený  port  nebrzdí  ostatní pakety 

jdoucí na jiné porty – vhodné pro velké objemy dat a porty s různou rychlostí 

Samoučící se mosty 

Most se učí topologii sítě podle toho, jak mu z různých stran přichází jednotlivé rámce – z adresy 
odesílatele  a  z faktu,  že  daný  rámec  přišel  z určitého  segmentu  si  domyslí,  kde  se  příslušný 
odesílací uzel nachází. Pokud o příjemci ještě nic neví (tj. neví v jakém segmentu se nachází), most 
rozešle rámec na všechny existující strany. Z případné odpovědi si pak odvodí skutečné umístění 
příslušného uzlu (Backward Learning Algorithm) a informace si uloží.