Rodinne pravo- pojem, zasady a prameny, vznik a zanik manzelstvi, vztahy mezi manzely, rodice

VZTAHY MEZI MANŽELY

V první polovině 20. století vztahy mezi manžely nebyly rovnoprávné. Muž byl hlavou rodiny. Postupná emancipace žen došla k rovnoprávnému postavení. V manželství mají muž a žena stejná práva a povinnosti. Mají žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Manželé se mohou bez plné moci navzájem zastupovat v běžných záležitostech. Jednání jednoho z nich je závazné pro oba.

RODIČE A DĚTI

Narozením dítěte vzniká jeho příbuzenský vztah k rodičům. Rozsah vzájemných příbuzenských práv a povinností je stejný, ať jde o dítě manželské i nemanželské. Podle starého přísloví matka je vždy jistá, otec je nejistý. Otcovství se určuje na základě vyvratitelných domněnek. Rodičovská zodpovědnost je tvořena souhrnem práv a povinností při péči o nezletilé dítě, při jeho zastupování a při správě jeho jmění. Dítě, které žije s rodiči ve společné domácnosti má povinnost jim pomáhat a přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, jestliže už má své příjmy.

NÁHRADNÍ VÝCHOVA

Péči o děti, o které se z různých důvodů nestarají rodiče, má na starosti stát. Tyto děti se umísťují do domácností vhodných a ochotných fyzických osob nebo do státních a církevních výchovných zařízení. Rodičovskou péči nahrazuje osvojení, poručenství a pěstounská péče.

Osvojení (adopce) je přijetí cizího dítěte za vlastní. Rozhoduje o něm soud na návrh osvojitele. Může se uskutečnit, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky (nezletilost osvojence, přiměřený věkový rozdíl osvojence a o osvojitele, dobrý zdravotní stav osvojitele). Společnými osvojiteli dítěte mohou být pouze manželé. Rozlišuje se osvojení zrušitelné a nezrušitelné. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem právní vztah jako mezi rodiči a dětmi. Příbuzenské vztahy k jeho původní rodině zanikají.

Poručenství nahrazuje rodičovskou péči, jestliže rodiče dítěte zemřeli nebo nemohou vykonávat rodičovskou zodpovědnost. Soudem ustanovený poručník (zpravidla blízký příbuzný) nezletilého vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek. Není-li možné jiné řešení, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Pěstounská péče může být poskytována dětem, jejichž výchova u rodičů není zajištěna z dlouhodobých příčin. Tato péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Pěstoun dostává příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměnu za výkon pěstounské péče.

VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI

O výživném rozhoduje soud na návrh oprávněné osoby. Rozhodnutí soudu musí být v souladu s právními normami a také s morálními zásadami. Nejdůležitější jsou vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi a mezi manžely. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá od jeho narození do doby, kdy je dítě schopno se živit samo. Dítě má vyživovací povinnost vůči rodičům v situaci, kdy to rodiče potřebují. Vyživující povinnost mezi manžely je uzákoněna za tím účelem, aby životní úroveň manželů byla po celou dobu trvání jejich manželství stejná. Ostatní druhy vyživovacích povinností: mezi ostatními příbuznými v přímé linii, příspěvek na výživu rozvedeného manžela či neprovdané matky.