Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Rodinne pravo- pojem, zasady a prameny, vznik a zanik manzelstvi, vztahy mezi manzely, rodice

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (34,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

6. Rodinné právo:pojem, zásady a prameny RP, vznik a zánik manželství, vztahy mezi manžely, rodiče a děti, náhradní výchova a vyživovací povinnosti POJEM, ZÁSADY A PRAMENY RODINNÉHO PRÁVA Odvětví rodinného práva tvoří právní normy upravující manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, mezi dalšími blízkými příbuznými, vztahy při náhradní výchově dětí a při jejich sociálně-právní ochraně. Účelem těchto právních norem je ochrana manželství, mateřství, rodiny a zájmů dětí. Účastníci rodinně-právních vztahů mají mezi sebou většinou dlouhodobé osobní a citové vztahy, které patří spíš do oblasti morálky než práva. Právním základem rodinného práva je zásada solidarity, podle které jsou členové rodiny povinni si vzájemně pomáhat a podle svých možností usilovat o zvyšování hmotné a kulturní úrovně rodiny. Rodinné vztahy sice patří do oblasti soukromého práva, ale státní orgány do nich mohou z vlastní iniciativy zasahovat za účelem ochrany zájmů nezletilých dětí. Účastníci rodinných vztahů většinou nemohou se svými právy a povinnostmi volně disponovat, nemohou se jich vzdát nebo je převádět na jiné osoby, jak to známé z jiných soukromoprávních vztahů. Rodinné majetkové vztahy jsou upraveny normami rodinného práva a normami občanského práva. Hlavními prameny rodinného práva jsou zákon o rodině a o sociálně-právní ochraně dětí. VZNIK A ZÁNIK MANŽELSTVÍ Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonným způsobem. Uzavření manželství je veřejný slavnostní obřad, který se uskutečňuje za přítomnosti dvou svědků před státním orgánem (občanský sňatek) nebo před orgánem státem registrované církve (církevní sňatek). Obě formy svatebního obřadu mají stejnou právní závaznost a platí pro ně stejná zákonná pravidla. Snoubenci musí prohlásit, že spolu vstupují do manželství dobrovolně, že jim jsou známy všechny okolnosti vylučující uzavření platného manželství, že znají navzájem svůj zdravotní stav a jak se dohodli o příjmení. Občanský sňatek se uzavírá na úřadu obce, kde se vede matrika pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců trvalý pobyt – jsou přístupny výjimky (uzavření manželství v cizině). Každé uzavřené manželství se zapisuje do matriky. Platné manželství nelze uzavřít: a) s ženatým mužem nebo vdanou ženou - překážka bigamie b) s osobou mladší 18 let - překážka nezletilosti, možnost výjimky v 16 letech - těhotenství c) s osobou zbavenou způsobilosti a osobou duševně nemocnou d) mezi předky, potomky a sourozenci - překážka příbuzenství = incest Manželství zaniká smrtí manžela, soudním rozhodnutím o prohlášení za mrtvého nebo rozvodem. Soud může manželství rozvést na návrh jednoho z manželů, soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství. Při rozvodu rodičů nezletilého dítěte se rozhoduje současně o jejich právech a povinnostech k dítěti. Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. VZTAHY MEZI MANŽELY V první polovině 20. století vztahy mezi manžely nebyly rovnoprávné. Muž byl hlavou rodiny. Postupná emancipace žen došla k rovnoprávnému postavení. V manželství mají muž a žena stejná práva a povinnosti. Mají žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Manželé se mohou bez plné moci navzájem zastupovat v běžných záležitostech. Jednání jednoho z nich je závazné pro oba. RODIČE A DĚTI Narozením dítěte vzniká jeho příbuzenský vztah k rodičům. Rozsah vzájemných příbuzenských práv a povinností je stejný, ať jde o dítě manželské i nemanželské. Podle starého přísloví matka je vždy jistá, otec je nejistý. Otcovství se určuje na základě vyvratitelných domněnek. Rodičovská zodpovědnost je tvořena souhrnem práv a povinností při péči o nezletilé dítě, při jeho zastupování a při správě jeho jmění. Dítě, které žije s rodiči ve společné domácnosti má povinnost jim pomáhat a přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, jestliže už má své příjmy. NÁHRADNÍ VÝCHOVA Péči o děti, o které se z různých důvodů nestarají rodiče, má na starosti stát. Tyto děti se umísťují do domácností vhodných a ochotných fyzických osob nebo do státních a církevních výchovných zařízení. Rodičovskou péči nahrazuje osvojení, poručenství a pěstounská péče. Osvojení (adopce) je přijetí cizího dítěte za vlastní. Rozhoduje o něm soud na návrh osvojitele. Může se uskutečnit, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky (nezletilost osvojence, přiměřený věkový rozdíl osvojence a o osvojitele, dobrý zdravotní stav osvojitele). Společnými osvojiteli dítěte mohou být pouze manželé. Rozlišuje se osvojení zrušitelné a nezrušitelné. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem právní vztah jako mezi rodiči a dětmi. Příbuzenské vztahy k jeho původní rodině zanikají. Poručenstvínahrazuje rodičovskou péči, jestliže rodiče dítěte zemřeli nebo nemohou vykonávat rodičovskou zodpovědnost. Soudem ustanovený poručník (zpravidla blízký příbuzný) nezletilého vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek. Není-li možné jiné řešení, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pěstounská péčemůže být poskytována dětem, jejichž výchova u rodičů není zajištěna z dlouhodobých příčin. Tato péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Pěstoun dostává příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměnu za výkon pěstounské péče. VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI O výživném rozhoduje soud na návrh oprávněné osoby. Rozhodnutí soudu musí být v souladu s právními normami a také s morálními zásadami. Nejdůležitější jsou vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi a mezi manžely. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá od jeho narození do doby, kdy je dítě schopno se živit samo. Dítě má vyživovací povinnost vůči rodičům v situaci, kdy to rodiče potřebují. Vyživující povinnost mezi manžely je uzákoněna za tím účelem, aby životní úroveň manželů byla po celou dobu trvání jejich manželství stejná. Ostatní druhy vyživovacích povinností: mezi ostatními příbuznými v přímé linii, příspěvek na výživu rozvedeného manžela či neprovdané matky.

Témata, do kterých materiál patří