2013-TEORIE STATU A PRAVA

TEORIE STÁTU A PRÁVA

1. PRÁVNÍ VĚDY, TEORIE PRÁVA

1.1 Právní filozofie

Teoretický základ právní vědy představuje právní filozofie, nazývaná také obecná teorie práva. Zabývá se analýzou vzniku a vývoje práva, podstatou a strukturou práva, dále rozborem vztahu práva k morálce, politice, náboženství, ekonomice a jiným sociálním jevům.

Do oblasti právní vědy náleží i zkoumání obecných právních kategorií a institucí a řešení metodologických otázek.

1.2 Teorie práva

Právo je soubor pravidel sloužících k organizaci a řízení společnosti. Stát právem upravuje pouze takové vztahy, u nichž je nutné poskytovat jejich účastníkům právní jistotu a ochranu.

Právem neupravené společenské vztahy se posuzují podle morálních norem. Právo je tak minimem morálky (I. Kant). Nedostatek morálky ale nelze nahradit právními normami. Právní normy přijaté v rozporu s obecnou morálkou se prosazují obtížně, prakticky neúspěšně (např. omezení rychlosti motorových vozidel).

Z hlediska teorie práva hovoříme o třech základních právních systémech (kulturách) - kontinentálním, angloamerickém a islámském, existují ale i další (např. hinduistický).

1.2.1 Kontinentální systém

Je užíván v západní Evropě, Latinské Americe, na Blízkém i Dálném Východu, v bývalých francouzských a belgických koloniích v Africe. Klade důraz na právo psané (lex scripta), obyčejové právo je nanejvýš subsidiárním (podpůrným) pramenem. V podstatě vylučuje soudcovskou tvorbu práva (vliv na utváření práva má však prostřednictvím interpretace rozhodnutí vyšších soudů). Nejvýznamnějšími kodifikacemi je francouzský Code Civil (1804), rakouský ABGB (platný od 1811, účinný od 1812) a německý občanský zákoník BGB (platný od 1896, účinný od 1900).

1.2.2 Angloamerický systém

Je užíván ve Velké Británii, bývalých anglických koloniích a v USA. Vyznačuje se mnohostí pramenů práva (soudní precedenty, právní obyčeje, právní literatura). Základním pramenem je soudní precedens, tedy jakékoli předchozí rozhodnutí, podle něhož se postupuje při řešení obdobných případů později. Právní akt státního orgánu, zpravidla soudu, výjimečně správního orgánu tak má povahu pramene práva, nabývá obecné závaznosti pro všechny budoucí případy stejného druhu. V angloamerickém právním systému chybí dělení práva na právo veřejné a soukromé.

Důležitým prvkem je common law. V nejširším slova smyslu je to označení pro angloamerický právní systém vůbec. V užším slova smyslu jde o tzv. obecné právo, tvoření soudními precedenty a obyčejovým právem ve Velké Británii. V nejužším slova smyslu jde o jeden ze dvou systémů soudcovského práva (vedle equity) ve Velké Británii.

1.2.2.1 Americký systém

Vychází z psané ústavy, právní obyčeje nejsou pramenem práva. Vytváření common law je ovlivněno federativním systémem (právo USA a právo jednotlivých států).