Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2013-TEORIE STATU A PRAVA

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (180 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

TEORIE STÁTU A PRÁVA 1. PRÁVNÍ VĚDY, TEORIE PRÁVA 1.1 Právní filozofie Teoretický základ právní vědy představuje právní filozofie, nazývaná také obecná teorie práva. Zabývá se analýzou vzniku a vývoje práva, podstatou a strukturou práva, dále rozborem vztahu práva k morálce, politice, náboženství, ekonomice a jiným sociálním jevům. Do oblasti právní vědy náleží i zkoumání obecných právních kategorií a institucí a řešení metodologických otázek. 1.2 Teorie práva Právo je soubor pravidel sloužících k organizaci a řízení společnosti. Stát právem upravuje pouze takové vztahy, u nichž je nutné poskytovat jejich účastníkům právní jistotu a ochranu. Právem neupravené společenské vztahy se posuzují podle morálních norem. Právo je tak minimem morálky (I. Kant). Nedostatek morálky ale nelze nahradit právními normami. Právní normy přijaté v rozporu s obecnou morálkou se prosazují obtížně, prakticky neúspěšně (např. omezení rychlosti motorových vozidel). Z hlediska teorie práva hovoříme o třech základních právních systémech (kulturách) - kontinentálním, angloamerickém a islámském, existují ale i další (např. hinduistický). 1.2.1 Kontinentální systém Je užíván v západní Evropě, Latinské Americe, na Blízkém i Dálném Východu, v bývalých francouzských a belgických koloniích v Africe. Klade důraz na právo psané (lex scripta), obyčejové právo je nanejvýš subsidiárním (podpůrným) pramenem. V podstatě vylučuje soudcovskou tvorbu práva (vliv na utváření práva má však prostřednictvím interpretace rozhodnutí vyšších soudů). Nejvýznamnějšími kodifikacemi je francouzský Code Civil (1804), rakouský ABGB (platný od 1811, účinný od 1812) a německý občanský zákoník BGB (platný od 1896, účinný od 1900). 1.2.2 Angloamerický systém Je užíván ve Velké Británii, bývalých anglických koloniích a v USA. Vyznačuje se mnohostí pramenů práva (soudní precedenty, právní obyčeje, právní literatura). Základním pramenem je soudní precedens, tedy jakékoli předchozí rozhodnutí, podle něhož se postupuje při řešení obdobných případů později. Právní akt státního orgánu, zpravidla soudu, výjimečně správního orgánu tak má povahu pramene práva, nabývá obecné závaznosti pro všechny budoucí případy stejného druhu. V angloamerickém právním systému chybí dělení práva na právo veřejné a soukromé. Důležitým prvkem jecommon law. V nejširším slova smyslu je to označení pro angloamerický právní systém vůbec. V užším slova smyslu jde o tzv. obecné právo, tvoření soudními precedenty a obyčejovým právem ve Velké Británii. V nejužším slova smyslu jde o jeden ze dvou systémů soudcovského práva (vedle equity) ve Velké Británii. 1.2.2.1 Americký systém Vychází z psané ústavy,právní obyčejenejsou pramenem práva. Vytváření common law je ovlivněno federativním systémem (právo USA a právo jednotlivých států). 1.2.2.2 Anglický systém V Británii nemůže soudní precedens odporovat zákonu. Pramenem práva je i právní literatura. 1.2.3 Islámský systém Je úzce spjat s náboženstvím. Islámské právo chápe Boha jako jediného zákonodárce. Formálními prameny jsou korán (svatá kniha islámu), sunna (tradice o výrocích a skutcích proroka Muhammada), idžma (právní principy zakotvené v právním vědomí islámské společnosti) a kijás (analogie). Islámské boží právo se označuje jako šaría. Ačkoliv v islámském systému právu platí zásada taklíd - nemožnost doplnit, měnit nebo rušit islámské právo - pomocí interpretace se islámské právo do určité míry upravuje. 2. POZITIVNÍ PRÁVO, PŘIROZENÉ PRÁVO 2.1 Pozitivní právo Termínem pozitivní právo označujeme platné právo. Je to tedy souhrn právních norem platných v daném časovém období uznaných státem nebo společenstvím států. Pozitivní právo nemůže postihnout všechny situace, které mohou v životě nastat – aplikuje se monistický přístup = striktní oddělení práva a morálky. Z tohoto důvodu se v moderních právních řádech připouští rozhodování státních orgánů aplikujících právo na základě zásady dobrých mravů či poctivého jednání. Směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam pozitivního práva, se nazývá juspozitivismus. 2.2 Přirozené právo Protikladem myšlenky pozitivního práva je přirozené právo, pojímané jako dané bohem či podobnými silami či vyplývající z lidské přirozenosti a rozumu. Obecně se jedná o souhrn právních principů a nezadatelných subjektivních práv (dualistický přístup – vedle práva uznaného státem existuje i pozitivní právo (boží, naturální, lidské). Zastánci myšlenky existence přirozených práv je chápou jako práva náležející příslušníkům lidského rodu bez rozdílu. Myšlenka priority a nadřazenosti přirozených práv nad právem pozitivním (jusnaturalismus) se s různou intenzitou promítá do vývoje evropské kultury. 3. PRAMENY PRÁVA 3.1 Výčet pramenů práva Ve vývoji státu a práva se uplatnily a uplatňují tyto prameny: 1) normativní právní akty; 2) soudní nebo právní precedenty; 3) právní obyčeje; 4) normativní právní smlouvy. Díky EU přibývají 5) prameny komunitárního práva ES. V kontinentálním (evropském) typu právní kultury je právo tvořeno zásadně normativními právními akty. V anglosaském prostředí hrají vedle normativních aktů značnou úlohu precedenty (individuální právní akty, vycházející z konkrétního soudního případu), případně další prameny práva (právní principy, právní literatura). 3.1.1 Normativní právní akty Jsou převažujícím pramenem práva u nás. Jedná se o rozhodnutí orgánů veřejné moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování. Typická je hierarchická výstavba vytvořená na základě právní síly. 3.1.1.1 Původní normativní právní akty Do této kategorie patří normativní právní akty jako je ústava a ústavní zákony, zákony přijímané parlamentem, zákonná opatření (přijímaná Senátem v době, kdy Sněmovna nevykonává své pravomoci) a obecně závazné vyhlášky obecních a městských zastupitelstev a krajů. 3.1.1.2 Odvozené normativní právní akty Označované někdy jako prováděcí předpisy nebo podzákonné předpisy. Patří sem vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, některá obecná rozhodnutí prezidenta (amnestie), vyh

Témata, do kterých materiál patří