2013-TEORIE STATU A PRAVA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3.1.1.1 Původní normativní právní akty
Do této kategorie patří normativní právní akty jako je ústava a ústavní zákony, zákony přijímané parlamentem, zákonná opatření (přijímaná Senátem v době, kdy Sněmovna nevykonává své pravomoci) a obecně závazné vyhlášky obecních a městských zastupitelstev a krajů.
3.1.1.2 Odvozené normativní právní akty
Označované někdy jako prováděcí předpisy nebo podzákonné předpisy. Patří sem vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, některá obecná rozhodnutí prezidenta (amnestie), vyhlášky ČNB a nařízení obcí a krajů. Odvozené normativní akty nesmí odporovat ústavě a zákonům, od nichž jsou odvozeny.
3.1.1.1 Normativní právní akty podle kritéria právní síly
Obecně dělíme normy na ústavní, zákonné a podzákonné. Na špičce stojí ústava a ústavní zákony (ústavní právní normy), následují zákony a zákonná opatření (zákonné právní normy), vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, ústředních orgánů státní správy a ČNB, obecně závazné vyhlášky zastupitelstev a nařízení obcí a krajů (podzákonné právní normy), (interní předpisy – ty nejsou pramenem práva, avšak jsou závazné pro účastníka určitého vztahu – vysokoškolští studenti, služební vztahy, veřejná správa).
(!) Pozor, ratifikované mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy mají aplikační přednost před zákonem, nikoliv však vyšší právní sílu.
3.1.2 Soudní nebo právní precedenty
Precedens je druh soudního rozhodnutí, které je prvním řešením daného případu (dosud právem neupraveného) závazným pro obdobné případy v budoucnosti. Jako pramen práva je uznáván v angloamerickém typu právní kultury a je označován jako judge made law nebo case law. V kontinentálním typu právní kultury (ČR) nejsou pramenem práva – nejsou obecně závazná ani vymahatelná.
3.1.3 Právní obyčeje
Právní obyčeje jsou nejstarším pramenem práva, v současnosti však s omezeným významem. Pravidla obyčejového práva vznikají spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace veřejností a státem. Netvoří se tedy cílevědomě. Původem jsou právní obyčeje nepsaným právem, v průběhu doby vznikaly soupisy a sbírky právních obyčejů (oficiálních i soukromých) Dnes jsou pramenem práva ve Velké Británii a v právu islámském. Význam si drží i jako pramen práva mezinárodního. U nás v ČR nejsou pramenem práva (od r. 1811 – ABGB), na Slovensku nejsou pramenem práva od roku 1950.
3.1.4 Normativní právní smlouvy
Vznikají na základně konsenzu, nikoliv autoritativně. Mají dvojí podobu - vnitrostátní (v ČR jen kolektivní smlouvy mezi zaměstnavateli a odborovými svazy) a mezinárodní (takové jsou nejdůležitějším pramenem mezinárodního práva). Aby mezinárodní smlouvy nabyly v ČR i platnosti ve vnitrozemském právu, musí do něj být vneseny normativním právním aktem.