2013-TEORIE STATU A PRAVA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
12.2.2 Ústava ČR
Ústava byla schválená 16. 12. 1992 jako ústavní zákon České národní rady s účinností od 1. 1. 1993, je součástí ústavního pořádku ČR.
Ústava má osm hlav a 114 článků (+ čl. 10a, čl. 10b (–) zrušený článek 103.). V úvodu ustanovuje základní principy ústavního systému republiky - demokratický základ státu, pluralitu politického systému, soudní ochranu základních práv a svobod, státní území, symboly atd.
Ústava ČR může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, ústava ale nepřipouští změnu podstatných principů demokratického právního státu.
K hlasování o Ústavě ČR se požaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
12.2.2.1 Ústavní pořádek
Do ústavního pořádku ČR patří podle čl. 112 Ústavy:
Ústava ČR,
Listina základních práva a svobod,
Ústavní zákony přijaté podle této ústavy,
Ústavní zákony přijaté Národním shromážděme ČSR, Federálním shromážděním ČSSR a ČNR,
Ústavní zákony upravující hranice,
Ústavní zákony ČNR přijaté po 6. 6. 1992.
Mezinárodní smlouvy do ústavního pořádku ČR nepatří!
12.3 Struktura právního státu
Již v Ústavě ČR se hovoří o úpravě struktury státu systémem dělby moci, tvořeném orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Moc zákonodárná je tvořena dvoukomorovým Parlamentem, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu.
Moc výkonná je tvořena přímo voleným prezidentem ČR a vládou ČR.
Soustavu soudů tvoří podle ústavy Nejvyšší soud ČR v Brně, Nejvyšší správní soud, také v Brně, vrchní soudy - v Praze a Olomouci, krajské a okresní soudy. Ústavní soud stojí mimo tuto soustavu.
Ústavní soud má 15 členů, kteří jsou jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu na deset let. Má předsedu a dva místopředsedy, všechny vybírá prezident. Jeho úkolem je přezkoumávat soulad běžných zákonů s ústavou. Dále rozhoduje o ústavních stížnostech proti rozhodnutím orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, o stížnostech orgánů územní samosprávy proti nezákonným zásahům státu, o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Na soud se může obrátit prezident, vláda, min. 41 poslanců nebo 17 senátorů i občan, ten ovšem jen tehdy, jestliže předtím vyčerpal všechny další možnosti u soudů.
Ústavní soud působí také jako soud volební, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí ve věci volby poslance nebo senátora, v případě pochybnosti o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkce poslance či senátora s jinými funkcemi. Ústavní soud je dále jedinou a konečnou soudní instancí, která je oprávněna soudit prezidenta republiky v případě, že se dopustil velezrady. Žalobu může podat pouze Senát. Souhlasu Ústavního soudu je zapotřebí k podpisu mezinárodní smlouvy.