2013-TEORIE STATU A PRAVA

Nejvyšší soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích (dovolání a návrhu na obnovu řízení) proti rozhodnutí odvolacích soudů, o stížnostech pro porušení zákona, zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů, rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, o rozpuštění nebo pozastavení činnosti politických stran, o odmítnutí kandidátní listiny ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo o odmítnutí přihlášky k registraci při volbách do Senátu a o stížnostech proti osvědčení o zvolení poslancem či senátorem. Je nejvyšším článkem soudní moci.

Vrchní soudy v Praze a v Olomouci plní úlohu odvolacích soudů pro rozhodnutí krajských soudů.

Krajské soudy působí jako odvolací pro okresní a pražské obvodní, v závažných případech přímo jako prvoinstanční soudy.

Okresní a obvodní soudy jsou první instancí.

Nejvyšší správní soud se věnuje správnímu soudnictví. Vykonává nezávislou kontrolu veřejné správy, dává fyzickým a právnickým osobám možnost bránit se proti rozhodnutím úřadů.

Soudci jsou při rozhodování vázáni zákony a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.

Veřejný ochránce práv (ombucman), vládní úředník volený Poslaneckou sněmovnou na 6 let (2 kandidáty navrhuje prezident, 2 kandidáty Senát), má za úkol vyšetřovat stížnosti obyvatelstva proti vládě, úřadům a jejich jednotlivým představitelům. Ombudsman na popud údajně ukřivděného, nebo i na popud vlastní, vyšetřuje zneužití moci, nedbalost, diskriminaci apod. státních, administrativních i vojenských orgánů a sám o nich rozhoduje. Jen ve výjimečných případech postoupí záležitost soudu.

13. PRÁVNÍ NORMOTVORNÁ POLITIKA

Tvorba právních norem bývá vyvolána podněty z nejrůznějších sfér společnosti (individuálními, skupinovými, stranickými zájmy). Právní normu může vydat jen příslušný státní orgán.

13.1 Průběh tvorby legislativy v ČR

Vlastní legislativní proces má 4 stádia – zákonodárná iniciativa, projednávání návrhu zákona, hlasování o návrhu zákona a promulgace (publikace) zákona.

13.1.1 Zákonodárná iniciativa

Zákonodárnou iniciativou se rozumí podání kvalifikovaného návrhu zákona. Kvalifikovaného ve smyslu, že zákonodárný sbor se jím musí zabývat (jinak může návrh podat každý, ale bez zákonodárné iniciativy se jedná pouze o podnět)

Zákonodárnou iniciativu v ČR mají:

a) členové zákonodárného sboru – poslanec, skupina poslanců

b) výkonná moc – u nás vláda jako celek (mezi sebou musí nadpoloviční většinou schválit návrh a až poté jej předloží); v prezidentském systému má iniciativu i prezident (Francie, Rusko)

c) Senát jako celek

d) zastupitelstva vyšších územně samosprávných celků (kraje)

Z hlediska formy musí návrh obsahovat dvě části: