2013-TEORIE STATU A PRAVA

13.1.2.4 Projednání v Senátu

Senát má v legislativním procesu relativně slabou pozici. V zásadě může svým usnesením návrh zákona:

a) schválit = zákon je přijat

b) zamítnout = zde může PS setrvat na svém a nadpoloviční většinou všech poslanců (101) Senát přehlasovat

c) vrátit PS s pozměňovacími návrhy = zde PS buď zákon s pozměňovacími návrhy příjme, nebo setrvá na své verzi a Senát přehlasuje (101)

d) vyjádří vůli se jím nezabývat

e) vůbec jej neprojedná

v případech d) a e) platí, že je zákon přijat

V případě ústavních zákonů nemůže být Senát přehlasován. Ustavní zákony schvaluje PS 3/5 většinou všech poslanců a Senát 3/5 většinou přítomných poslanců.

Volební zákony (o všech volbách v ČR) schvalují obě komory Parlamentu ČR nadpoloviční většinou. Naopak zákon o státním rozpočtu a státním závěrečním účtu Senát vůbec neprojednává.

13.1.2.5 Prezident republiky

Prezident má právo použít suspenzívního veta. Pokud jej použije, může jej nadpoloviční většina všech poslanců přehlasovat. Pokud prezidenta nepřehlasují, zákon přijat není. Pokud přehlasován je, následuje vyhlášení (promulgace) zákona. Suspenzivní veto nemůže prezident republiky použít vůči ústavním zákonům.

13.1.2.5 Promulgace zákona

Zákon musí být vyhlášen – promulgován, publikován – ve Sbírce zákonů. Bez publikace v úplném znění nemůže zákon nabýt platnosti. Sbírka zákonů je hlavní oficiální sbírka právních předpisů a dalších nejvýznamnějších aktů státních orgánů ČR. Jsou v ní vyhlašovány nejen zákony, zákonná opatření Senátu a podzákonné právní předpisy s celostátní působností, ale i některé nálezy Ústavního soudu (= negativní zákonodárce, může svými nálezy pouze rušit) a další významná sdělení (např. rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb).

Od 1. 1. 2000 byla nově zřízena Sbírka mezinárodních smluv.

Od 1. 5. 2004 vychází v českém jazyce právní předpisy ES, které se publikují v Úředním věstníku.

Ověřovaní zákona – zda byl dodržen legislativní proces z hlediska ústavní a zákonné úpravy – v ČŘ provádí Ústavní soud, ale až po té, kdy zákon nabyl platnosti a byl Ústavnímu soudu předložen k posouzení.

Podpisy ústavních činitelů nejsou v ČR spojeny s právními důsledky – v pořadí předseda PS, prezident republiky, předseda vlády.

14. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI

V kulturně vyspělém právním státě se prosazuje zákonnost, tedy důsledné dodržování právního řádu. Zákonnost je závislá především na dobré znalosti právních norem a na přesvědčení o nutnosti je dodržovat. V úsilí o zajištění zákonnosti se uplatňují dvě zásady:

1) rovnost před zákonem;

2) neznalost zákona nikoho neomlouvá.

Znalost právního řádu se nazývá právní vědomí. Vysoké právní vědomí je z hlediska státu žádoucí, neboť neznalost zákona neomlouvá.