2013-TEORIE STATU A PRAVA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1. osnova zákona – písemný návrh musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má zákonodárný orgán usnést
2. důvodová zpráva – je součástí návrhu a odůvodňuje principy nové právní úpravy. Hodnotí se v ní platný právní stav, zdůvodňuje se nezbytnost nové úpravy v jejím celku (obecná část) i jednotlivých ustanovení (speciální část), obsahuje předpokládaný hospodářský a finanční dosah úpravy – nároky na státní rozpočet a hodnotí soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a kompatibilitu s právem EU. Důvodová zpráva se dělí na dvě části – obecnou a speciální.
Obecná část má prokázat smysl zákona a vysvětlit příčiny, které vedou k nutnosti přijetí nového zákona. Speciální část obsahuje stručné vysvětlení každého paragrafu.
13.1.2 Projednání návrhu a hlasování o návrhu zákona
Návrhy zákonu se předkládají předsedovi Poslanecké sněmovny. Ten zajistí rozeslání návrhu zákona všem poslancům a zařadí jej na pořad schůze Sněmovny podle doporučení organizačního výboru. V České republice existuje trojí čtení návrhu zákona. Jsou však možné případy, kdy se legislativní proces zkracuje – v případě ohrožení státu/válečného stavu a procedura schválení zákona v prvém čtení.
13.1.2.1 První čtení
Odehrává se v plénu Poslanecké sněmovny jako celku. Diskutuje se o kvalitě, významu a účelu návrhu zákona. Probíhá tedy obecná rozprava o potřebnosti a kvalitě navrhované úpravy.
Usnesení Sněmovny může:
a) rozhodnout o zamítnutí
b) vrátit navrhovateli k dopracování
c) přikázat, aby se návrh projednával ve výboru (přijetí)
Pro přijetí usnesení je potřeba daný počet hlasů poslanců (nadpoloviční většina přítomných) a zároveň musí být přítomna minimálně 1/3 všech poslanců (kvorum usnášeníschopnosti PS). V případě ústavních zákonů je potřeba k přijetí kvalifikovaná většina (3/5 všech poslanců).
13.1.2.2 Druhé čtení
Druhé čtení se soustřeďuje na jednání ve výboru/výborech a končí usnesením, v němž se doporučí Sněmovní, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. Poté se koná obecná rozprava v plénu Sněmovny, po níž PS může:
a) vrátit návrh zákona výboru k novému projednání
b) návrh zákona zamítnout
V opačném případě se koná podrobná rozprava, během níž se předkládají k návrhu zákona pozměňovací návrhy. I po podrobné rozpravě může Sněmovna návrh vrátit výborům k novému projednání nebo návrh zákona zamítnout.
13.1.2.3 Třetí čtení
Smyslem třetího čtení je odstranit případné nejasnosti a vady návrhu zákona, lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, … Mezi druhým a třetím čtením je obvykle krátká lhůta (minimálně však 24 hodin). Třetí čtení končí závěrečným hlasováním. Pokud je zákon přijat, je postoupen Senátu.