Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




2013-TEORIE STATU A PRAVA

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (180 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

1. osnova zákona – písemný návrh musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má zákonodárný orgán usnést

2. důvodová zpráva – je součástí návrhu a odůvodňuje principy nové právní úpravy. Hodnotí se v ní platný právní stav, zdůvodňuje se nezbytnost nové úpravy v jejím celku (obecná část) i jednotlivých ustanovení (speciální část), obsahuje předpokládaný hospodářský a finanční dosah úpravy – nároky na státní rozpočet a hodnotí soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a kompatibilitu s právem EU. Důvodová zpráva se dělí na dvě části – obecnou a speciální.

Obecná část má prokázat smysl zákona a vysvětlit příčiny, které vedou k nutnosti přijetí nového zákona. Speciální část obsahuje stručné vysvětlení každého paragrafu.

13.1.2 Projednání návrhu a hlasování o návrhu zákona

Návrhy zákonu se předkládají předsedovi Poslanecké sněmovny. Ten zajistí rozeslání návrhu zákona všem poslancům a zařadí jej na pořad schůze Sněmovny podle doporučení organizačního výboru. V České republice existuje trojí čtení návrhu zákona. Jsou však možné případy, kdy se legislativní proces zkracuje – v případě ohrožení státu/válečného stavu a procedura schválení zákona v prvém čtení.

13.1.2.1 První čtení

Odehrává se v plénu Poslanecké sněmovny jako celku. Diskutuje se o kvalitě, významu a účelu návrhu zákona. Probíhá tedy obecná rozprava o potřebnosti a kvalitě navrhované úpravy.

Usnesení Sněmovny může:

a) rozhodnout o zamítnutí

b) vrátit navrhovateli k dopracování

c) přikázat, aby se návrh projednával ve výboru (přijetí)

Pro přijetí usnesení je potřeba daný počet hlasů poslanců (nadpoloviční většina přítomných) a zároveň musí být přítomna minimálně 1/3 všech poslanců (kvorum usnášeníschopnosti PS). V případě ústavních zákonů je potřeba k přijetí kvalifikovaná většina (3/5 všech poslanců).

13.1.2.2 Druhé čtení

Druhé čtení se soustřeďuje na jednání ve výboru/výborech a končí usnesením, v němž se doporučí Sněmovní, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. Poté se koná obecná rozprava v plénu Sněmovny, po níž PS může:

a) vrátit návrh zákona výboru k novému projednání

b) návrh zákona zamítnout

V opačném případě se koná podrobná rozprava, během níž se předkládají k návrhu zákona pozměňovací návrhy. I po podrobné rozpravě může Sněmovna návrh vrátit výborům k novému projednání nebo návrh zákona zamítnout.

13.1.2.3 Třetí čtení

Smyslem třetího čtení je odstranit případné nejasnosti a vady návrhu zákona, lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, … Mezi druhým a třetím čtením je obvykle krátká lhůta (minimálně však 24 hodin). Třetí čtení končí závěrečným hlasováním. Pokud je zákon přijat, je postoupen Senátu.

Témata, do kterých materiál patří