4. Právní pojmy

4. MO

Právní pojmy

– právo – soubor pravidel, kterým stát řídí chod společnosti, dle kterých se organizuje a řídí

lidské spolužití

– historický vývoj práva dospěl od nepsaných právních obyčejů (právo obyčejové)

k soudobé písemné formě právních předpisů (právo psané)

– opakem práva je přirozený stav

– neprávní systémy: náboženství, morálka, etika

– zabývá se jím hermeneutika neboli jurisprudence

– monismus práva: je ve státě jediné a abstraktní

– přirozené právo – vyplývá z přirozenosti člověka

– nezávislé na státu

– je v souladu s principy morálky a spravedlnosti

– např. právo na soukromí, na život, majetek

– koncepce vzniku: 1. antropologická koncepce

–> pochází z přirozenosti člověka

2. teologická koncepce

–> je vůli Boha

3. racionální koncepce

–> vychází z uvažování lidí

4. naturalistická koncepce

–> je dílem přírody

5. psychologická koncepce

–> je dílem lidské intuice

– veřejné právo – jeden ze subjektů je stát nebo orgán státu (nositel nadřazené

moci) – druhý subjekt je podřízená osoba, které jsou uloženy

povinnosti

– právo trestní hmotné (trestní zákon), trestní procesní (trestní

řád) , správní, ústavní, finanční, občanské procesní (občanský

soudní řád)

– soukromé právo – všechny subjekty jsou si rovnoprávné

– právo občanské hmotné (občanský zákoník), obchodní,

rodinné, živnostenské, pracovní, mezinárodní právo soukromé

– objektivní právo – všeobecně upravuje společenské vztahy

– subjektivní právo – oprávnění, popřípadě nárok účastníka takto upraveného

právního vztahu

– míra právní možnosti chování účastníka právního vztahu

– prameny práva: 1. materiální

–> všechny podmínky ovlivňující život a pravidla chování

2. formální

–> státem stanovené formy

–> normativní právní akty

–> normativní smlouvy

–> právní obyčej (typický pro Anglii)

–> precedent (typický pro USA) = rozhodnutí soudu

v individuálním případě, které se stalo všeobecně závazné a

nadále se podle něj postupuje při řešení stejných či

podobných případů

– historie práva – zákon sudnyj ljudom – nejstarší slovanská právní památka

– O právech, sudiech a dskách země české knihy devatery – 16.

století, upravuje organizaci státu

– 18. století – právo psané

– 1811 – všeobecný občanský zákoník

– subjekty práva: 1. fyzické osoby

–> lidé

–> všechny fyzické osoby si jsou rovny

–> nemůže být omezená (pouze nezletilí)

–> dvojí právní způsobilost: právní subjektivita (= způsobilost k právům

povinnostem) a způsobilost k právním úkonům

–> právní subjektivita – umožňuje člověku účastnit se právních vztahů a

mít v nich práva a povinnosti

– vzniká narozením a zaniká smrtí nebo