Omezení vlastnického práva, spoluvlastnictví, sousedská práva, zástavní právo, služebnosti a věcná břemena

Omezení vlastnického práva, spoluvlastnictví,

sousedská práva, zástavní právo, služebnosti
a věcná břemena:

Omezení vlastnického práva

Vlastnické právo lze omezit se souhlasem vlastníka (např. věcné břemeno), jinak jen na základě zákona především ve veřejném zájmu.

1. Použití věci bez souhlasu – ve stavu (např. živelní pohroma) nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na dobu nezbytnou a v míře nezbytné a za náhradu použít vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.

2. Vyvlastnění – nejvážnější zásah ze strany státu do vlastnického práva. (na základě rozhodnutí státního orgánu. Vlastník přestává být vlastníkem nemovité věci.

Základní podmínky:

• na základě zákona

• ve veřejném zájmu

• pokud nelze dosáhnout jinak

• nezbytně nutném rozsahu

• v souladu s územním plánováním

1. Zástavní právo, věcná břemena (viz dále)

2. Nezbytná cesta – vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

3. Sousedská práva – vztahy (viz dále)

Spoluvlastnictví

Osoby, jímž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky:

• Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

• Spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

• Velikost podílu vyplívá z právní skutečnosti, která spoluvlastnictví založila např. z kupní smlouvy (zejména dle podílu na investici – finance nutné k pořízení věci). Pokud není určen, velikosti podílu jsou stejné.

Práva a povinnosti spoluvlastníků:

• Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci – při rozhodování
  o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

• O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

• K rozhodnutí o významné záležitosti je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů. Pokud se jí nedosáhne, může rozhodnout soud.

• K rozhodnutí, na jehož základě má být věc zatížena (např. věcným břemenem, zástavním právem), zatížení mý být zrušeno nebo mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší jak 10 let (např. u nájmu na dobu delší jak 10 let), je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.

Zrušení spoluvlastnictví:

• Nikdo nesmí být donucen ve spoluvlastnictví setrvat.

• Každý ze spoluvlastníků může kdykoli zažádat své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo může žádat o zrušení spoluvlastnictví.

• Spoluvlastnictví se zrušuje dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

• Vlastníci se spolu vypořádají rozdělením věci, prodejem věci z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

• Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví rozhodně o něm soud.