Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Charakterizujte zakladni pravni pojmy - pravo, pravni rad, zakonnost a pravni vedomi, ucinnost

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

1. Charakterizujte základní právní pojmy:právo, právní řád, zákonnost a právní vědomí, účinnost a působnost právních norem, právní vztahy, fyzické a právnické osoby PRÁVO Právo je soubor pravidel, podle kterých se organizuje a řídí lidské soužití.Historicky právo dospělo do písemné formy až při tvorbě prvních států. Stát je organizační soustavou lidské společnosti, má své ohraničené území, občany, řídící orgány, administrativní aparát a ozbrojenou moc. Stát může existovat a spolupracovat s jinými státy, když ho ostatní státyuznají jako samostatný subjekt mezinárodního práva.Stát prostřednictvím svých řídících orgánů vydává všeobecně závazná pravidla a předpisy, která jsou právem příslušného státu.Stát svým právem organizuje život na svém území a chrání zájmy jednotlivých obyvatel i celé společnosti, pomocí administrativního aparátu a ozbrojené moci si vynucuje dodržování práva.Souhrn všech právních předpisů a norem jeprávním řádem státu. 1) Objektivní právo = zákony a předpisy, jimiž stát určuje, jak se obyvatelé, organizace a státní orgány mají chovat ve svých vzájemných vztazích. Všeobecně upravuje společenské vztahy. 2) Subjektivní právo= oprávnění, popřípadě nárok účastníka upraveného vztahu objektivním právem (právního vztahu). Např. vymáhání plnění dohody, dlužník x věřitel. Charakterizuje se jako míra právní možnosti chování účastníka právního vztahu.Subjektivní právo znamená právo, které někomu svědčí nebo může svědčit (např. právo na důchod, právo přednosti v jízdě). S některými subjektivními právy je spojena odpovědnost (vlastník domu je odpovědný za jeho údržbu). Vztah mezi objektivním a subjektivním právem je vztahem mezi abstraktním a konkrétním pojetí práva. Objektivní právo je souhrn abstraktních norem (nejsou adresovány konkrétní osobě, ale blíže neurčenému počtu osob) seskupených do právních předpisů, např. zákonů. Subjektivní právo je abstraktními právními normami zajištěná moc konkrétní osoby žádat a vynutit si splnění právní povinnosti. PRÁVNÍ ŘÁD Právní řád tvoří všechny právní předpisy ve státě, je uspořádánstupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních předpisů. Jejich důležitost (právní síla) je dána tím, který státní orgán je vydal a jak se nazývají. Pyramida: 1. ústava a ústavní zákony 2. Zákony a zákonná opatření 3. vládní nařízení 4. vyhlášky ministrů 5. vyhlášky nižších státních orgánů (obcí) Vrcholem právního řádu je ústava a ústavní zákony. Na ně navazují ostatní zákony a zákonná opatření. Všechny tyto základní předpisy vydávají nejvyšší zastupitelské státní orgány - v ČR Parlament. Nižší předpisy podzákonné vydává vláda, její členové (ministři) a nižší orgány státní správy. Charakteristické rysy právního řádu: a) Právní řád tvoří uzavřený myšlenkový celek odlišný od právních řádů jiných států. b) Právní řád představuje takovou soustavu právních norem, z nichž každá je v organickém vztahu k ostatním a tvoří s nimi logický celek. Normy téhož řádu se obsahově doplňují a navazují na sebe a nesmějí mezi nimi být rozpory. Každý zákon musí být v souladu s ústavou. Žádný prováděcí předpis nesmí odporovat zákonu nebo vybočit z mezí zákona. c) Logická jednota právního řádu je uskutečnitelná tím, že všechny normy jsou projevem jediné vůle, vůle legislativních (právotvorných) státních orgánů, uskutečňujících jeho záměry. d) Právní řád se neustále vyvíjí a mění. Nové normy do něj vstupují a zastaralé normy se ruší. Právní věda zabývající se výkladem platných právních norem se nazývá právní dogmatika. ZÁKONNOST A PRÁVNÍ VĚDOMÍ Zákonnost = důsledné dodržování právního řádu. Závisí především na dobré znalosti právních norem a na přesvědčení o nutnosti jejich dodržování. Právní vědomí =znalost právního řádu a představy o spravedlnosti a účelnosti právních norem. Civilizační úroveň státu lze posuzovat podle následujících hlavních ukazatelů: a) vzdělanostní, kulturní a morální úroveň občanů a jejich právní vědomí. Na tom závisí dobrovolné a uvědomělé dodržování právního řádu. V úsilí o zajištění zákonnosti se uplatňují 2 základní zásady: Před zákonem jsou si všichni rovni. Neznalost zákona nikoho neomlouvá. ÚČINNOST A PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM PRÁVNÍ NORMY Jde o všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí. Tvoří a vydávají je příslušné státní orgány předepsaným postupem v předepsané písemné formě.Tvorba právních norem se nazývá legislativa.Postih za porušení právní normy je sankce např. trest, úroky z prodlení, náhrada škody. Soubor právních norem je právní předpis např. zákon nebo vyhláška. Stát upravuje právními normami jen společenské vztahy, ve kterých je nutné za přispění státní moci poskytovat právní jistotu a ochranu. Tyto vztahy se nazývajíprávní vztahy. Ostatní společenské vztahy se posuzují podlemorálních norem.Jejich dodržování není vynutitelné státní mocí, ale čestný a svědomitý člověk se jimi řídí.Právo je minimum morálky.Kdo nedodržuje ani tohle minimum ohrožuje společnost a může předpokládat, že stát zakročí. Vyskytují se některé právní vztahy, z nichž vyplývají i povinnosti nevynutitelné státní mocí. Například podle občanského zákoníku nelze soudně vymáhat výhry ze soukromých sázek a her. Takové vztahy jsou na pomezí mezi morálkou a právem. Říká se jim čestné dluhy, splnění povinnosti záleží jen na čestnosti dlužníka. DRUHY PRÁVNÍCH NOREM 1. Dělení podle způsobu jak normy vymezují chování účastníků právních vztahů: a) zavazující normy:buď ukládají povinnost k aktivnímu jednání (např. zaplatit daň) a označují se proto jako normypřikazující, nebo pouze zakazují určité činnosti a v tom případě jsou to normyzakazující. b) opravňující normy:umožňují volbu některého ze způsobů chování (např. pokuta za porušení smlouvy může nebo nemusí být ve smlouvě ujednána). 2. Dělení podle závaznosti: a) donucující(kogentní)normy:jsou závazné bezvýhradně, nepřipouštějí žádné odchylky. b) podpůrné (dispozitivní) normy:jsou relativněnezávazné;použijí se pouze v případě, když si účastníci své vztahy neupraví sami jinak. 3. Podle obsah

Témata, do kterých materiál patří